Interview Plus – Alexandr Stubb (2018)

Největší šance vybrat příštího šéfa EK má zatím i dnes nejmocnější Evropská lidová strana, ke které patří i naše KDU-ČSL a TOP 09. Alespoň to tak teď propočítal bruselský týdeník Politico.

Už teď tak europoslanci vybírají svého „Spitzenkandidáta“, tedy lídra voleb. V tuto chvíli se o toto místo ucházejí hned dva muži: výrazný německý europoslanec Manfred Weber a viceprezident Evropské investiční banky, někdejší finský premiér a sportovní nadšenec Alexander Stubb. Čím chce přesvědčit voliče, a pak i samotné europoslance?

Evropu vedli staří, šediví pánové

„Evropu vždy vedli staří šediví pánové. Nová generace je jiná, přitom nejde o věk, ale o způsob myšlení – jak chcete rozvíjet technologie, jakým jazykem chcete komunikovat, jak se chováte,“ říká Stubb.

Pochází z Finska, má dvě děti (14 a 17 let), obdivuje Jaromíra Jágra a ve finském kabinetu působil osm let. Jako ministr financí, zahraničí a pak i premiér. „Myslím, že Češi a Finové jsou si vlastně dost podobní… Jsme praktičtí lidé, milujeme lední hokej, jsme velmi přímočaří a taky si rádi občas zajdeme na pivo.“

Migrace? Musíme ji vyřešit

Evropa nové generace pro Stubba znamená víc transparentnosti, technologií a otevřenosti, vystoupení z rozhodování v zasedacích místnostech a víc demokracie. „Vypořádat se musíme i s migrací. Dostali jsme se sice na velice nízkou úroveň migrace, ale i ta vytváří nejistotu. Když zvládneme technologickou revoluci s migrací, pak můžeme hodně pokročit i v potírání populismu.“

Trval by, jako možný budoucí předseda EK, i na Českem odmítaných povinných kvótách? Podle Stubba jsou tady tři základní kroky, které by Evropa měla udělat. Azylová centra mimo hranice Unie, ale EU financovaná, pak silnou Evropskou pobřežní a pohraniční stráž Frontex rozšířenou o 10 tisíc lidí.

Finsko přijímá 3,5 tisíce uprchlíků ročně

„Teď je tady systém přemisťování nelegálních migrantů a těch, co o azyl žádají z humanitárních důvodů. Systém povinných kvót mít nemůžeme, ale i Česko by mohlo říct, že přijme nějaký počet lidí žádajících o azyl z humanitárních důvodů. Je to ale věc pro další jednání… Finsko obvykle přijímá 3,5 tisíce uprchlíků za rok, myslím, že by jich mohlo být víc… Volný pohyb osob uvnitř EU znamená silné vnější hranice, jinak to bude konec. Taky ale, že v azylové politice existují pouze společná řešení, protože řešení jen na úrovni jednotlivých států neexistují,“ myslí si.

Migrační a azylovou politiku musíme vyřešit… Tím řešením současného nebo i příštího šéfa Komise ale není ukazovat prstem na Česko a říkat „vy neděláte svoji práci“. Tak já nejednám. Alexander Stubb

Mezi Čechy a Finy je velký rozdíl i v důvěře v EU. Podle dubnového eurobarometru považuje členství v EU za dobrou věc jen 34 % Čechů, to je nejnižší číslo v EU, dvakrát nižší než ve Finsku.

„To má podle mne souvislost s bezpečností. Finsko na rozdíl od Česka bohužel není členem NATO. Finsko má obranu založenou na evropské bezpečnosti. Důvěra v EU souvisí i s komunikací. Občas politici na Unii rádi svalují vinu za neúspěchy. Co se povede, to je moje zásluha, a co ne, za to může Brusel. Když tohle hrajete příliš dlouho, lidé začnou důvěru ztrácet.“

Václav Klaus stál u zrodu euroskepticismu

Proč se to ale děje u nás, v zemi, která nebyla zasažena migrační krizí a které se tak ekonomicky daří? Alexander Stubb se totiž podílel i na vyjednávání Lisabonské smlouvy, kterou tehdejší prezident Václav Klaus dlouho odmítal podepsat.

„Pravda, ta smlouva ho příliš nenadchla. Do určité míry ale stál i u zrodu trendu protievropské rétoriky. Už nestačí jen upéct koláč, tedy zvyšovat objem ekonomiky, ale jde o rozdělení koláče. O pocit rovnosti a spravedlnosti. Je přirozené, že lidé jsou kapku skeptičtí. O evropské záležitosti se příliš nestarají, a až když se něco přestane dařit, vzbouří se. Velká Británie je výborný příklad, 40 let tam média neúnavně otloukala EU a Brusel. Výsledkem byl pochopitelně silný euroskepticismus a nakonec brexit,“ dodává bývalý finský premiér Stubb.