Za všechny prachy (2018)

Přidal: Premek |

Říjen 23, 2018

108. díl cyklu Historie českého zločinu. Získat peníze se dají i podvodem? ale není to tak snadné, jak se může zdát. Každý podvod vyžaduje nápad, pečlivou přípravu a notnou dávku hereckého talentu. Podobný kriminální případ by se mohl odehrát klidně i v současnosti, ale tento se stal více než před stoletím. Tři pachatelé tehdy zcela novým způsobem okradli několik ctihodných občanů. Kriminální případ z roku 1911 zpracovala Tereza Vojtová. Hudební spolupráce Petr Šplíchal. Dramaturgie Bronislava Janečková. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Jitka Jirsová, Kryštof Rímský, Libor Stach,Růžena Merunková, Hanuš Bor, Jan Hofman, Jan Novotný, Jakub Stich a Jan Teplý ml.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 15. 8. 2020 (ČRo Plus, 13:05 h.); 15. 12. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Lit.: Vojtová, Tereza – Vaněček, Miloš – Duchková, Anna: S jídlem roste chuť. Trojice milenců naplánovala podvod za všechny prachy. In web ČRo 2 Praha, 24. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Helena Seitzová byla dívka z dobré rodiny. Po smrti otce ovšem už prostředky na vysoký životní standard nestačily. Nastal čas začít využívat vztahu se dvěma milenci…

Prvním z nich byl student právnické fakulty Antonín Salveter. Žil si nad poměry, a přestože neměl malý příjem, topil se v dluzích. Od roku 1908 žil v podnájmu u Heleniny matky a dívčina krása ho nenechala chladným. Druhým byl Jan Seibt, ženatý poručík 55. pěšího pluku, který podlehl stejnému kouzlu.

Vysoká režie trojlístek brzy přiměla uvažovat, jak si dopomoct k dalším penězům. Zpočátku Salveter zneužíval své funkce pokladníka studentského spolku pro chudé posluchače práv na pražské německé univerzitě a bral si peníze z jeho pokladny.

Falešná směnka

Pak ale Seibta napadlo, že by mohli zfalšovat směnky a na jméno důvěryhodné osoby si půjčit peníze od banky. Dotyčný na podvod přijde až ve chvíli, kdy se bude blížit splatnost padělané směnky.

Helena Seitzová využila známosti, kterou dříve její rodina měla ve Slaném s rodinou lékárníka Zouly a velkostatkáře Heřmana Janovského. Zoulův podpis získali z písemného blahopřání, které kdysi Seitzovým poslal, a z Janovského ho vylákali nevyžádaným dopisem, na který slušně odpověděl.

Až dosud šlo všechno hladce, a tak se rozhodli chytit příležitost za pačesy a falešnou směnku vystavili rovnou na 20 tisíc korun. Vinohradská záložna ovšem chtěla pravost podpisu Heřmana Janovského ověřit, a tak Seitzová směnku vyzvedla nevyplacenou.

Nemanželská dcera

I když se jim nepodařilo směnku napoprvé udat, nevzdali to. Jen Salveter už se dalších pokusů přímo neúčastnil, ale Seitzová a Seibt v plánu pokračovali.

Do Pozemkové banky na pražských Příkopech se Helena Seitzová se vydala jako Zdeňka Skálová, nemanželská dcera dr. Janovského. Tvrdila, že celkem šest směnek dohromady za 50 tisíc korun dostala od otce na věno. Vše se ale musí odehrát v naprosté diskrétnosti, aby se předešlo skandálu.

Tentokrát byl pokus o podvod úspěšný. Seitzová, Seibt i Salveter si rozdělili podíly a všichni tři si užívali luxusu. A protože s jídlem roste chuť, začal Seibt v červnu 1911 připravovat další podvod.

Na každého jednou dojde

Blížila se ale splatnost první směnky a hrozilo, že podvodníci nebudou mít dost času druhý podvod uskutečnit. A tak Seibta napadlo, jak by se dalo odhalení podvodu oddálit.

Padělali razítko kladenského notáře a připravili sérii dopisů. Začali si jménem lékárníka Zouly dopisovat s Pozemkovou bankou a dosáhli toho, že se dopis s upomínkou na končící splatnost směnky k lékárníkovi nedostal. Tak získali čas provést další podvod.

Mělo jít o půjčku čtvrt milionu korun od České spořitelny, za kterou by se ručilo statkem Heřmana Janovského. Tentokrát už ovšem ruka spravedlnosti zasáhla. Velkostatkář podvod odhalil a okamžitě se rozhodl podat trestní oznámení.

Za mříže a o hladu

Případu se tehdy ujal společně s komisařem Jandou mladičký Josef Vaňásek, tehdy policejní nováček, koncipista, později chlouba pražské policie a vrchní policejní rada. Policie zatkla jako první Helenu Seitzovou, brzy po ní i Jana Seibta a o něco později i Antonína Salvetera.

Všichni tři se brzy přiznali nejen k pokusu o podvod se směnkami na 250 tisíc korun, ale také k předešlým úspěšným podvodům včetně vykrádání pokladny studentského spolku právnické fakulty. Během soudního procesu bylo vyslechnuto 36 svědků a dva znalci písma. Trojlístek podvodníků na sebe navzájem házel vinu.

Seibt a Seitzová byli nakonec odsouzeni na tři roky těžkého žaláře, zostřeného čtvrtletním postem. Antonín Salveter dostal 13 měsíců. (…)

Radiodokument