Názory a argumenty – Jakých bylo československých 100 let? (2018)
Jakých bylo československých 100 let? O tom diskutují bývalý premiér Petr Pithart, historikové Eva Doležalová a Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR, publicista a politický teoretik Přemysl Janýr a komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. Moderuje Jan Vávra.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 10. 2018 (ČRo Plus, 18:10 – 19:00 h) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan – Čihák, Ondřej: Jak vzniklo Československo? Díky nacionalismu, husitství i „epochální náhodě“. In web ČRo Plus, 28. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakých bylo 100 československých let? U kulatého stolu hodnotili století české státnosti bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart, historici Eva Doležalová a Jaroslav Šebek a publicisté Radko Kubičko a Přemysl Janýr.
„Když Tomáš Garrigue Masaryk druhý den na území státu prohlásí, že Tábor je náš program, tak se ještě dnes nestačím divit,“ uvedl v pořadu Názory a argumenty bývalý premiér a předseda senátu Petr Pithart.
Ten připomněl, že Slovensko bylo úplně katolické, Morava téměř úplně katolická, zatímco Čechy protestantské jen napůl.
Můžeme se ptát, jestli se hned od počátku nemělo počítat se „špatným počasím“. S tím se nepočítalo. Ale kdo si uměl přestavit, že něco takového jako Hitlerova říše vznikne? Kdyby ale nevznikla, tak jsme to možná zvládli. Petr Pithart
„Ale Masaryk skutečně ty české dějiny takhle viděl: husitství, protestantismus, české bratrství a národní obrození.“
Pithart upozornil, že ačkoli nově vzniklý stát byl národnostní a žilo v něm osm národů, v Ústavě byl vyhlášen jako stát národní.
Masaryk zjednodušil ideál husitství
Historička Eva Doležalová je přesvědčena, že nový český stát navazuje na tradici historických českých zemí, proto si samostatnost musíme připomínat.
„Dovolávání se na husitskou tradici existovalo. Tím je nacionální akcent na silný stát.“
To fatální je také narýsování hranice. Konflikty, které kolem ní vznikaly a vlekly se až do poloviny 20. století, také něco vypovídají to tom, jak soužití v novém státu bylo náročné. Eva Doležalová
Docházelo ale ke značnému zjednodušení husitství. „To je jinak obrovský komplex složitých otázek s náboženským, národním ale i státoprávním obsahem.“
„I Masaryk vnímání postavy Jana Husa posouvá do bojující roviny národního vůdce, je to jiný hrdina než onen svatý muž 15. a 16. století.“
Ke vzniku státu přispěla i hrozba „německého elementu“
„Nepřipomínáme si jen vznik Československého státu, ale také etablování demokratického režimu a kořeny národních státoprávních snah před rokem 1918,“ vysvětlil historik Jaroslav Šebek.
Podle něj celá historie našeho státu ukazuje, jak snadno se dá demokratická linie opustit. „Kořeny demokracie i národního hnutí spadají podle národních vůdců právě do období husitství,“ souhlasí expert.
Věřím, že důležitá je také idea demokracie. Ta byla u kořene vzniku všech nástupnických států, všechny z nich vznikají v roce 1918 jako republiky: Rakousko, Maďarsko, Polsko. Jediné dvě monarchie byly Jugoslávie a Rumunsko. Jaroslav Šebek
„Příklon k samostatnému státu souvisí také s posilováním německého proudu ve společnosti. Tyto tendence nakonec pramení ze sebezáchovného boje s německým etnikem. To je ten strach z odvěkého nepřítele.“
Český nacionalismus sehrál velmi pozitivní úlohu
Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko vzpomněl, že Rakousko dávalo velké možnosti českým nacionalistům.
„A zde vzniklý nacionalismus byl velmi pozitivní. Byl dokonce důležitější než demokracie, která přišla později.“
Český nacionalismus se setkal s výhodnými historickými podmínkami a byl natolik pozitivní a dokázal přesvědčit vítězné mocnosti, že to bude skvělé. Nadšení českého národa převálcovalo všechny protesty ostatních národů, které od začátku dobře věděli, že tento nový stát není jejich. Radko Kubičko
Ani Masaryk prý nebyl úplně přesvědčený republikán. „Hledal se skutečně král. To, že tam přišla pokrokářská idea, byla velká zásluha Masarykova ve Washingtonu.“
Také Milan Rastislav Štefánik nebyl přesvědčeným republikánem. „Byl spíše monarchista a věděl, že Slovensko zatím není zralé pro demokracii.“
„Byla to naprosto epochální náhodná situace, která v toto vše vyústila. Kdyby nebyla válka, Češi budou dále usilovat o svůj trialismus, autonomii a budou loajálními rakouskými občany.“
Jestli spíš není problém v nás, než v těch ostatních
„Těch 100 let dává opravdu hodně materiálu k přemýšlení a stojí za to se nad těmi uplynulými lety skutečně zamyslet,“ soudí publicista Přemysl Janýr.
Faktem prý je, že když se v roce 1914 Masaryk rozhodl pro rozbití monarchie a vznik demokratického státu, tak tuto ideu s ním sdílelo jen několik lidí z realistické strany, američtí exulanti, několik přátel ve Francii a v Anglii.
My jsme měli problémy s Němci, Slováky, Maďary, Poláky a s cikány. Uvažoval bych tedy spíš, jestli ten problém neleží u nás, než ve Slovácích, katolickém separatismu nebo nevděčnosti a tak dále. Přemysl Janýr
Ještě v lednu 1917 čeští poslanci vyjadřují absolutní loajalitu císařství a odmítají zahraniční akci. „Až později myšlenka samostatného Československa dostává nějakou podporu.“
„Rakousko bylo velice demokratickou a liberální zemí. To, že vzniklo Československo ve formě republiky, se rozhodlo až na konci války. Do té doby se vedly úvahy, kdo usedne na český nebo československý trůn.“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku