Konec roku 1948 – nedostatky a vyhrůžky na cestě k socialismu (2018)

V pořadu Archivu Plus si připomeneme poslední měsíce roku 1948. Národní shromáždění tehdy manifestačně schválilo první pětiletý plán, předseda vlády Zápotocký vyhrožoval živnostníkům, rozvíjel se kult Klementa Gottwalda a Emil František Burian natočil dlouhou oslavnou báseň na Sovětský svaz. To a mnohé další našel v rozhlasovém Archivu Pavel Hlavatý.

Ze záznamu hovoří Oldřich John, Antonín Zápotocký, Emil František Burian, Jaroslav Kvapil a další.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 11. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 4. 11. 2018 (ČRo Plus, 16:34 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Konec roku 1948 – nedostatky a vyhrůžky na cestě k socialismu. In web ČRo Plus 2. 11. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Závěr přelomového roku 1948 u nás přináší systémové kroky v rozvíjení komunistické moci. Národní shromáždění manifestačně schvaluje první pětiletý plán, je posilován kult předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda a v kulturní sféře výrazně dominuje socialistický realismus.

První manifestačně schválená pětiletka

Nezbytným koloritem reálného socialismu (nejenom) u nás byly tzv. pětiletky. Šlo o hospodářské plány rozvoje příslušné země, samozřejmě náležitě propagandisticky využívané, kde bylo ad hoc stanoveno, co, kde, kolik a za kolik se bude vyrábět.

První československá pětiletka byla manifestačně přijata Národním shromážděním 27. října 1948. Z dochovaného rozhlasového přímého přenosu jsme vybrali ukázku z čistě formálního schvalování plánu poslanci, krátký komentář rozhlasového reportéra, který tento způsob hlasování ve svém vstupu z parlamentu polopaticky vysvětloval, a úryvek z následného oslavného projevu předsedy Národního shromáždění.

Tuto funkci tehdy zastával Oldřich John – původně sociálně demokratický funkcionář a představitel levého prokomunistického křídla v této straně. Tento muž se stal po pohlcení sociální demokracie KSČ v červnu 1948 významným komunistickým funkcionářem. Předsedou Národního shromáždění byl až do roku 1953.

Gottwaldův kult osobnosti

Gottwaldovský kult osobnosti – tedy jakousi regionální napodobeninu celokomunistického kultu Stalinova – u nás komunisté cíleně rozvíjeli už v období třetí republiky. Po únorovém puči a volbě Gottwalda prezidentem v červnu 1948 tento proces dále zesílil.

A tak si kromě ukázky z Gottwaldova projevu k 28. říjnu můžeme poslechnout i úryvky z až dadaistického rozhlasového pořadu o Klementu Gottwaldovi, jehož zlatým hřebem je rozhovor s Gottwaldovou matkou.

Jakousi snad až marginální vzpomínkou na lepší rozhlasová léta je v této době natočený krátký rozhovor se stařičkým spisovatelem, libretistou a režisérem Jaroslavem Kvapilem, který se ještě v době Února jednoznačně postavil na stranu demokracie. Z dochovaného (a technicky bohužel velmi špatného záznamu) jsme vybrali alespoň kratičkou ukázku.

Kultura v duchu socialistického realismu

Kultura, alespoň ta státem fedrovaná, však tehdy již kráčela úplně jiným socialisticko-realistickým směrem.

V prosinci 1948 vznikla unikátní rozhlasová nahrávka, na které básník, dramatik, skladatel, dramaturg, a hlavně režisér Emil František Burian natočil (v autorské interpretaci) svou dlouhou báseň Třicet let lásky a obdivu k SSSR. Z poměrně dlouhé nahrávky jsme vybrali několik ilustrativních ukázek.

Předseda vlády Antonín Zápotocký pronesl 24. října 1948 dlouhý a přitom málo známý projev, při kterém se náležitě rozvášnil. Vybrali jsme z něj několik ukázek, které se týkají sumarizace komunistického uchopení moci, příčin chyb při budování socialismu, a dále pak pasáže, kde tehdejší premiér sáhl i k sociální demagogii a cíleným výhrůžkám.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)