Osobnost Plus – Jan Payne (2018)

„Člověk v takovém stavu může páchat i sebevraždu. Filozof musí být stále a cíleně v krizi a nejsou to příjemné chvilky,“ dodává.

Neurolog a filozof Jan Payne je předsedou Společnosti lékařské etiky J. E. Purkyně. Do roku 1989 pracoval jako neurolog, poté nastoupil na 1. lékařské fakultě UK, kde přednáší etiku a filozofii. Dříve působil jako předseda Centrální etické komise. Je vedoucím Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií v lékařství na 1. LF UK v Praze.

Názory, argumenty

Jaká byla jeho cesta k filozofii? „Chtěl jsem přijít na to, proč tu jsem, to je můj životní zájem. A pořád to nechápu. Proč jsem tady? Co to je? Proč vůbec něco je a proč jsme něčím? To mě fascinuje a to mě přivedlo k filozofii.“

„Měl jsem přepychovou profesi neurologa a také mě to bavilo. Ale tyto otázky mě pořád zajímají a fascinují. Jedna z nich je, jak v dnešním světě přežít. Myslím, že to ještě spousta lidí nechápe. Ani já to nechápu, ale myslím si, že za svůj dlouhý život jsem se už přiblížil k pochopení, jak na to. Je potřeba učit se v otázkách a ne v tvrzeních. Lidé stále chtějí tvrzení, názor. Ale skutečný dialog probíhá tak, že člověk, když má názor, tak je jen provizorní a ví dobře, že vstupuje do dialogu ne s názory, ale s argumenty.“

Jako příklad uvádí konkrétní situaci v českém vzdělávání. „Naše školství je postavené na názorech. Pan učitel odříká informace a studenti si je zapíší. Pak se názory naučí a přijmou je. To mi připadá katastrofální. V tom je vidět rozdíl mezi západní společností a naší. U nich jsou zvyklí daleko více diskutovat a jsou otevření. A proto tam podobné směřování k totalitě jako v Polsku a Maďarsku a vlastně i u nás neexistuje,“ říká Payne.

Filozof se stále musí uvádět do krize. Jan Payne

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Jan Payne se dotkne otázky stavu současné civilizace a důležitosti soukromých vztahů.