Hovory Plus – Tomáš Halík (2018)

„Démon-svůdce mi toho v životě nabízel hodně. Kariéru politickou, ale i tu církevní. Přestože to Havel řekl už před nějakými 20 lety, tak mne dodnes lidé zastavují a říkají, že bych byl skvělým prezidentem,“ přiznává Tomáš Halík.

Pak prý přišla doba, kdy nad svou kandidaturou velmi přemýšlel a sám sebe se ptal, jestli to není „TA výzva“. „Definitivně jsem od tohoto úmyslu ustoupil až ve chvíli, kdy jsem se pak vrátil z cesty po Spojených státech. Tehdy jsem uviděl, jak kalné vody populismu a strachu zaplavily tuto zemi… a že bych tady neměl jakoukoli reálnou šanci na úspěch,“ dodává.

Neměl jsem šanci vyhrát

Byla to prý výzva, při které „nesete svou kůži na trh a já bych dnes se svým programem ani neměl velkou šanci na úspěch,“ tvrdí Halík.

„Abych získal většinu voličů, musel bych bohužel říkat i věci, které jsou proti mému svědomí. To už nejsem ochoten dělat, protože mi opravdu záleží na osobní svobodě. Abych vždy mohl říkat věci podle svého svědomí nebo rozumu, přičemž všechny ostatní autority mám v závorce. To je důležitější než všechna arcibiskupská nebo prezidentská křesla. Tam, kde jsem dnes, mohu říkat mnohé. A ti, kdo chtějí slyšet, tak slyší…“

Teolog Halík prý opravdu věří, že Bůh mnohé zařídí. „Vždy, když se mi v životě nějaké dveře zavřely, tak se zas jiné otevřely. Jen na něj musím být vyladěný, musím se ztišit a naslouchat. Ani já nejsem prost všech možných sklonů, jako každý chlap. A taky jsem mohl chtít být prezidentem.“

Vybočuji z řady

Jak si ale Halík vysvětluje, že ho někteří lidé tak obdivují a další zas bytostně nenávidí? „Lidé, kterým sloužím, jsou velmi kritičtí. Já se ale nikdy neobklopoval nějakými lichometníky, spíš lidmi laskavými, kteří mi dávají zpětnou vazbu. Ta může být někdy pravdivá ale taky tvrdá. Pak je tady ale řeka nepřátelství.“ Prý kvůli tomu, že „je jiný“ než ostatní.

„Já vybočuji z řady. Lidé chtějí mít nějakou svou představu o tom, jak má jejich Důstojný pán vypadat. Takže to rozčiluje jak tradiční věřící, tak i ateisty. Ti říkají: ‚My bychom byli rádi, aby kněží byli odpudiví, protože to odrazuje od církve, ale vy nám ty lidi pořád přivádíte… Vy jste nejnebezpečnější, vás nenávidíme, protože všichni lidé v našem okolí vám fandí,‘“ tvrdí kněz s tím, že jde o pravdivou historku.

Taky jsem mohl být světící biskup

Když se nakonec teolog nevydal na politickou dráhu, proč nezkusil kariéru církevní? „Byla doba, kdy se nade mnou vznášela biskupská mitra. Dokonce mi to naznačil i svatý otec Jan Pavel II. Chtěl, aby ve všech velkých městech byl světící biskup pro otázky kultury a komunikaci mimo církev.“ O své možné misi pak Halík mluvil i s tehdejším kardinálem Miloslavem Vlkem.

„Ten mi na to řekl: ‚To je přesně to, co bys měl dělat a dělej to. Ale kdyby to mělo být spojeno s biskupskou hodností, tak to by většina našeho kléru nespolkla. Protože vybočuješ z řady…‘ Tak jsem dostal megadiecézi, která přesahuje hranice zemí i kontinentů, lidí hledajících,“ dodává Tomáš Halík.