Interview Plus – Josef Bernard (2018)

Přidal: Premek |

Listopad 13, 2018

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard vrátil Českému svazu bojovníků za svobodu pamětní medaili, protože nechce stejné ocenění, jako má komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Jaký význam podobné gesto má? A co by měla udělat ČSSD, aby zastavila propad preferencí a začala znovu oslovovat větší počet voličů? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 11. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: V kauze syna premiéra Babiše musíme chtít vysvětlení. Koaliční vládnutí je bezpochyby v ohrožení, říká hejtman Bernard (ČSSD). In web ČRo Plus, 13. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hejtman plzeňského kraje a člen ČSSD Josef Bernard vrátil pamětní medaili od Českého svazu bojovníků za svobodu. Od svého stranického vedení chce, aby žádalo od Andreje Babiše vysvětlení k nejnovějším událostem kolem jeho syna Andreje.

„Je to zatím hodně čerstvá zpráva a musíme si ji vyhodnotit. Ale už od rána konzultuji se členy vedení ČSSD a žádám o rychlé vyjádření k celé situaci,“ říká hejtman Josef Bernard.

„Představuji si to tak, že budeme minimálně požadovat vysvětlení našeho koaličního partnera. Pokud nebudeme spokojeni, tak budeme chtít změny, které se budou týkat našeho dalšího vládního angažmá,“ dodává. Je to prý jeho osobní názor, který ale považuje za jediné správné řešení. Další koaliční vládnutí s hnutím ANO pak považuje za vážně ohrožené.

Proč jsem vrátil medaili?

Bernard v poslední době zaujal i svým velmi jasným postojem k Českému svazu bojovníků za svobodu, kterému vrátil medaili. Svůj krok zdůvodnil tím, že ocenění dostal i poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM). „Česko 30 let po sametové revoluci prožívá velmi těžké období. Spousta lidí se snaží změnit naši proevropskou, prozápadní a demokratickou orientaci, a to i s podporou ze zahraničí. Svádíme poslední pokus ten boj zvrátit,“ myslí si.

Rád prý používá výrok TGM, který na otázku, jak dlouho potrvá, než budeme sebevědomou a stabilní demokracii, odpověděl: 50 let. „Jsme teď krátce za polovinou a musíme 20 let ještě vydržet,“ přidává svůj komentář plzeňský sociální demokrat.

To, že medaili vrátil, je prý hlavně symbolický krok. „Mně až tak nevadí lidé, kteří byli agenti StB, ale pak řekli, že udělali chybu. Chápal bych to, protože jsem na podobných výsleších taky sám byl a už jsem jim i odpustil. Neodpouštím ale těm, kteří stále lžou a pořád jsou přesvědčeni o platnosti minulé doktríny. Zdeněk Ondráček takovou sebereflexí neprošel. Je to typický představitel právě těch, kteří chtějí vývoj v zemi zvrátit.“

Nechci aby nám tady adorovali Ondráčka

Vrácením své medaile prý chtěl hlavně zatřást se současným vedením Českého svazu bojovníků za svobodu. „Vedou to lidé, kteří s minulým režimem pořád sympatizují, což je chyba, kterou jsem si donedávna neuvědomoval ani já sám… Měli by ho změnit na organizaci, která bude adorovat naše národní hrdiny, jako byl Heliodor Píka nebo Milada Horáková, a ne lidi typu Ondráčka.“

Hrozbu pak vidí v jejich skryté práci na změně systému. „Oni otevřeně neříkají, že chtějí komunistický režim, ale chtějí něco, co by nás víc přimklo k východním zemím. Možná budou v budoucnu volat po opuštění bezpečnostních struktur, ve kterých jsme, nebo EU. To je ale nebezpečný hazard s ekonomickou i bezpečnostní prosperitou této země. Já se toho úplně hrozím,“ přiznává Bernard.

Lidé jsou otráveni

Rozhodně prý netvrdí, že nějak bláznivě miluje Evropskou unii, ale 95 % věcí dělá správně. „Veškeré maléry, které tady máme, jsme si přece způsobili úplně sami, protože jsme evropské nástroje použili špatně.“

Většina této země za celých 30 let prý nezažila nějaké zásadní zvýšení životní úrovně tzv. na vlastní kůži. „Co ale vidí, jsou politici, kteří nosí v krabicích od vína úplatky…. Lidé jsou otráveni a hledají nové mesiáše. Standardní poltické strany ale musejí říkat ne. Jsou tady lidé poctiví, kteří to s touto zemí myslí opravdu dobře.“

Úcta k Rusům má své meze

Podle Bernarda jsou dnes v parlamentu a v nejrůznějších státních institucích lidé, kteří otevřeně adorují minulý režim, relativizují totalitní praktiky nebo vyznávání východních zemí.

„Já ale nevím, kde vzory hledají. Mám velkou úctu k Rusům, mám rád jejich literaturu a jsem jim vděčný za to, co udělali za 2. světové války, navzdory tomu hrůznému totalitnímu režimu… Ale nesouhlasím s tím, co se tam teď děje. Nechci mít vzor v ruské vesnici, protože se mi víc líbí ta bavorská. Náš vzor by měl být někde úplně jinde. Mrzí mě, že podléháme takovému vlivu.“

Normální prý není ani to, co se děje na Ukrajině. „Není spravedlivější válka než ta obranná. Mám tam v tom dost jasno – kdo se brání a kdo byl napaden. Ukrajina dnes potřebuje naši pomoc a solidárnost, a ne že tady necháme nějaké agenty otevřeně říkat, že je na Ukrajině bezvládí, že je dobře, že je někdo napadl a že jim vzal Krym,“ dodává Josef Bernard.

Radiodokument