Ranní Radiožurnál – Cesta ke svobodě 1/5 (2018)

Přidal: Premek |

Listopad 15, 2018

Připravil Jaroslav Skalický.

Natočeno 2018. Premiéra 12. – 16. 11. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:45 h.).

Obsah: 1. díl: K pádu výrazně přispěl sám Michail Gorbačov (3:43) – 2. díl: Podivná socialistická ekonomika: Produktivita práce byla poloviční a poptávka převyšovala nabídku (3:49) – 3. díl: Legendární proslov Miloše Jakeše na Červeném Hrádku: Strana byla v krizi, vzdát se ale nechtěla (3:22) – 4. díl: Druhá polovina 80. let: Umělci, studenti i ekologická hnutí se přidávali k disidentům (3:45) -

Lit.: Skalický, Jaroslav – Škoulová, Tereza: Cesta ke svobodě. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. listopad 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Do Československa se v listopadu 1989 vrátila svoboda. Cestu k ní otevřely změny politiky Sovětského svazu, tristní stav domácí ekonomiky i neschopnost komunistického vedení, zosobněná mj. v proslovech Miloše Jakeše. Poslechněte si seriál Jaroslava Skalického o tom, co předcházelo 17. listopadu.

Strůjcem zásadních politických změn se stal Michail Gorbačov, který vládl v Sovětském svazu od roku 1985. Novým rysem jeho politiky byl fakt, že nezasahoval do vládnutí jednotlivým státům. Protože na samostatné rozhodování nebyli čeští komunisté zvyklí, rychle se projevila jejich neschopnost. „Strana nedokázala pružně reagovat. Lidé v jejím čele nebyli navyklí na politiku, ale pouze na přijímání usnesení,“ vysvětluje historik Michal Stehlík z Národního muzea.

Trvalá lež a ekonomická neschopnost se musela projevit. disidentka Petruška Šustrová

Dalším důvodem k nespokojenosti byla situace na trhu. Nedaly se sehnat věci denní potřeby, na zboží se čekaly fronty – ale režim se tvářil, že všechno funguje. „Ekonomická situace v průběhu 80. let se v Československu zhoršovala. Vývoj ekonomiky se negativně podepisoval do atmosféry ve společnosti a to se pak promítalo do výkonu, produktivity,“ říká Daniel Váňa z Vysoké školy ekonomické v Praze. Na špatném stavu československé ekonomiky se podepsalo znárodnění roku 1948 a Sovětské řízení společnosti.

Podle Petrušky Šustrové rozhodl o pádu katastrofální stav hospodářství, ale také fakt, že se o něm nemluvilo: „Trvalá lež a ekonomická neschopnost se musela projevit.“ Výmluvnou ukázkou stranického „plácání“ se staly proslovy Miloše Jakeše. „Legendární proslov plný nechtěného humoru, sebelítosti i útoků na odpůrce režimu na Červeném hrádku předznamenal pád komunismu,“ říká ve své reportáži redaktor Jaroslav Skalický.

Ke konci 80. let už komunisté ztráceli dech a nepomohly ani personální změny. „Ty byly spíše kosmetické. Hlavně ani nebyla silná generace, která by začala fungovat jinak,“ vysvětluje historik Michal Stehlík.

Poslouchejte 16. listopadu od 17:05 speciál Radiožurnálu k výročí sametové revoluce. V čem byla hlavní role disidentů? A jak se na listopad 1989 dívají dnešní třicátníci? Hosty Jana Pokorného budou novinářky Petruška Šustrová a Apolena Rychlíková, tehdejší studentský vůdce Václav Bartuška a historik Michal Macháček.

Ve společnosti nastalo kulturní uvolnění. Vznikaly nezávislé iniciativy a přidávaly se k disidentům, kteří byli nejaktivnějšími odpůrci režimu. „Disidenti pomohli obhájit čest české společnosti před světem,“ říká bývalá disidentka Petruška Šustrová. Byli pod přísným dohledem státní bezpečnosti, která se ale v 80. letech obávala negativního ohlasu v zahraničí. Dalším signálem uvolnění byla petice Několik vět, kterou podepsalo 40 tisíc lidí.

17. listopad se blížil. Co mu předcházelo, se dozvíte v posledním díle seriálu Jaroslava Skalického v pátek po 8:45 h.

Lit.: Skalický, Jaroslav: SERIÁL. Cesta ke svobodě. 1) Michail Gorbačov nechal rozhodování na státech a v Československu zavládla bezradnost. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do Československa se v listopadu 1989 vrátila svoboda. Změnu odstartovala studentská revoluce na pražské Národní třídě, brutálně potlačená bezpečnostními silami. Byla součástí série revolucí, které způsobily pád komunistických režimů v zemích evropského východního bloku.

Cestu ke svobodě jim umožnily mj. zásadní politické změny v Sovětském svazu, v jehož čele stál od roku 1985 Michail Gorbačov. „Českoslovenští komunisté byli navyklí dostávat příkazy z Moskvy, Gorbačov se toho přístupu postupně zbavil a nechal rozhodování na jednotlivých státech. V Československu nastala bezradnost,“ říká historik Michal Stehlík z Národního muzea.

Roli hrála také média: „Spousta lidí vidělo skrze televizi na západ, na lepší životní úroveň. Zatímco v socialistickém táboře klesala, západ vypadal úspěšný. Kromě idejí demokracie byl ekonomický důvod změny jeden z nejsilnějších, lidí se prostě chtěli mít lépe,“ dodává Michal Stehlík.

Gorbačovova politika glasnosti a ekonomické a politické reformy známé jako perestrojka ovlivňovaly i vývoj v Československu. Návštěvu Michaila Gorbačova v roce lidé očekávali s nadějemi. Mysleli si, že k reformám popostrčí KSČ. Gorbačov však do dění v cizích zemích nemluvil. Vedle zahraničně-politických důvodů vedla k pádu komunistického režimu v Československu hlavně ekonomická situace.

Lit.: Skalický, Jaroslav: 2) Podivná socialistická ekonomika: Produktivita práce byla poloviční a poptávka převyšovala nabídku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. listopad 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podivná socialistická ekonomika: Produktivita práce byla poloviční a poptávka převyšovala nabídku.

Československá ekonomika zaostávala za světovým vývojem o 5 až 15 let. I to byl jeden z důvodů, proč režim padl. Poslechněte si druhý díl seriálu Cesta ke svobodě.

Lit.: Skalický, Jaroslav: 3) Legendární proslov Miloše Jakeše na Červeném Hrádku: Strana byla v krizi, vzdát se ale nechtěla. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. listopad 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legendární proslov Miloše Jakeše na Červeném Hrádku: Strana byla v krizi, vzdát se ale nechtěla.

Československo se v listopadu 1989 zbavilo totalitního režimu. Komunistická strana vládla v zemi od únorového puče v roce 1948. Vedoucí úlohu ve společnosti si pojistila i v Ústavě. Ke konci osmdesátých let už ale ztrácela na síle.

Lit.: Skalický, Jaroslav: 4) Druhá polovina 80. let: Nové nezávislé iniciativy, umělci, studenti i ekologická hnutí se přidávali k disidentům. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. listopad 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhá polovina 80. let: Umělci, studenti i ekologická hnutí se přidávali k disidentům.

S životem v nesvobodě, který diktoval vládnoucí komunistický režim, se nikdy nesmířili. Najevo to dávali různými způsoby. A to bez ohledu na to, že jim hrozilo vězení, mohli přijít o práci nebo jejich děti nemohly studovat. Mluvím o disidentech, o kterých uslyšíte i v našem seriálu Cesta ke svobodě.

Radiodokument