Osobnost Plus – Fedor Gál (2018)

Přidal: Premek |

Listopad 20, 2018

Sociolog Fedor Gál je hostem Osobnosti Plus. V červenci letošního roku cítil psychické násilí a porušování pravidel – co cítí teď? Jak vzpomíná na kolegiální spolupráci s Milošem Zemanem na metodologii prognózování v 80. letech a kdo je pro něj nositelem naděje? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 11. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Myslím, že všichni jsme tak trochu menšina, jen některé více vyčuhují, říká Fedor Gál. In web ČRo Plus, 20. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sociolog, prognostik a politik Fedor Gál jako člověk, který se narodil v terezínském ghettu, považuje dnešní dobu za stav klidu a blahobytu. S politickými představiteli země v posledních letech ale spokojený není. „Když poslouchám Václava Klause a jeho ‚Melody Boys‘, pro které se liberální demokracie stala nepřítelem číslo jedna, žasnu,“ říká.

„Klaus mladší i starší jsou si velmi podobní, pravděpodobně se ten starší stal modelovým příběhem,“ dodává sociolog, který působil během minulého režimu v disentu.

Sociolog, prognostik a politik Fedor Gál je židovského původu, narodil se v Terezíně v posledním roce války a žije v Česku. V roce 1972 vystudoval Chemicko-technologickou fakultu SVŠT v Bratislavě. V roce 1977 ukončil svoji vědeckou přípravu ze sociologie v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, v roce 1992 se stal doktorem ekonomických věd na Vysoké škole ekonomické v Praze. Za minulého režimu patřil k známým disidentům. V průběhu sametové revoluce se stal spoluzakladatelem hnutí Verejnosť proti násiliu, vedl Koordinační centrum VPN, později se stal předsedou tohoto hnutí a poradcem Federální vlády ČSSR. O několik let později se stal spolumajitelem soukromé televize Nova, roku 1995 založil v Praze knižní vydavatelství GplusG. Je členem Židovské obce v Děčíně.

Nejde o nos nebo barvu pleti

Z celé politické situace cítí prognostik mnoho rizik a upozorňuje na téma diskriminace. „Menšina nejsou lidé s většími nosy nebo tmavou barvou kůže. Menšina jsou lidé, kteří mají své představy o cestě životem a cítí se být minoritou. Lidé se specifickým vzděláním, profesí, stylem života, představami. Některé z těchto menšin ale potom vyčuhují a jsou centrem palby,“ vysvětluje a dodává:

„Mám pocit, že celý náš euroatlantický civilizační okruh je trošku nemocný. Nevím, jestli je to z konzumu, ale současné výzvy jsou konkrétní. Především proto, že lidé hledají viníka za své osobní trable někde jinde. Neměl jsem nikdy problém s tím, že je společnost rozdělena. Ale že by byla rozdělena takto půl na půl, jako je dnes, to jsem ještě nezažil. A toto rozdělení je velmi nervní a vyhrocené.“

Mám pocit, že celý náš euroatlantický civilizační okruh je trošku nemocný. Fedor Gál

Rozpolcenost lidu může podle Gála vyústit v dramatické konflikty. „Například ve spochybení demokracie, kterou jsme tak milovali po roce 1989,“ říká.

Ještě si to můžeme odtrpět

Fedor Gál upozorňuje i na fenomén Mečiarismu, který jako by se stal předobrazem politiků, jímž jde primárně o moc, vlastní a skupinové profity, a kterým se ujalo říkat populisté.

„Vladimír Mečiar vyhrál demokratické volby na Slovensku třikrát. Ukončit jeho éru trvalo 12 let. A bylo to téměř fatální. Kdyby to trvalo další čtyři roky, tak ví jen Bůh, kde by Slovensko bylo. Andrej Babiš nemá před sebou 12 let, ale je možné, že si to další volební období ještě lidé jako já odtrpí. A lidé, kteří ho volí, užijí.“

Sociální demokracie se aktuálně rozhoduje o podpoře při vyslovování nedůvěry Babišově vládě, a tím o případném přepuštění svého koaličního místa extremistické SPD.

„Kdyby Slováci neměli možnost podívat se Vladimíru Mečiarovi až do žaludku, neuviděli by, co to obnáší v plné kráse. Možná, že nastal čas, aby se Češi podívali do žaludku Okamurovi. Podívejte, co se děje v Polsku s Kaczyńským a v Maďarsku s Orbánem. Stále víc a víc lidí jim vidí do žaludku,“ uvažuje Gál.