Unesená trojka: Kriegel – Šimon – Špaček (2018)

Přidal: Premek |

Prosinec 9, 2018

V pořadu Archiv Plus připomeneme trojici méně známých komunistických politiků, unesených sovětskými jednotkami v noci z 20. na 21. srpna. František Kriegel, Bohumil Šimon a Josef Špaček patřili v průběhu pražského jara k reformnímu křídlu KSČ a po srpnu 68 byli postupně zbaveni všech funkcí a vyloučeni z komunistické strany. Pavel Hlavatý připomene jejich hlasy z unikátních archivních záznamů.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 12. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Unesená trojka: Kriegel – Šimon – Špaček. In web ČRo Plus, 7. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V noci z 20. na 21 srpna 1968 internovala – a následně odvlekla do SSSR – sovětská okupační vojska šest vysokých stranických představitelů. Tři z nich byli ti absolutně nejvyšší – první tajemník ÚV KSČ Dubček, předseda vlády Černík a předseda parlamentu Smrkovský. Také zbylí tři patřili v KSČ mezi reformisty: František Kriegel, Bohumil Šimon a Josef Špaček.

Všech šest unesených politiků bylo dopraveno do Moskvy, a ačkoliv to nebylo Sověty původně zamýšleno, nakonec se stali součástí naší oficiální delegace vedené prezidentem Svobodou (jediným z nejvyšších státních a stranických činitelů, který nebyl zatčen).

Ta dorazila do hlavního města Sovětského svazu 23. srpna 1968 a výsledkem nerovnoprávného jednání bylo podepsání kapitulačního moskevského protokolu, které fakticky znamenalo konec autonomie československých komunistů a tím i opatrných hospodářských a společenských reforem, pro které se vžil název socialismus s lidskou tváří.

Unesení reformisté

František Kriegel je z námi sledované trojice nesporně nejznámější, protože jako jediný z celé „delegace“ odmítl moskevský protokol podepsat. V době zatčení byl členem předsednictva ÚV KSČ (tj. faktického řídícího orgánu země), předsedou Ústředního výboru Národní fronty a poslancem. O první dvě funkce přišel hned po návratu z Moskvy.

V říjnu 1968 byl jedním ze čtyř poslanců, kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk. Z mocenských struktur byl dále vytlačován v průběhu roku 1969 – v květnu byl jedním z prvních vyloučených z KSČ a v říjnu přišel i o poslanecký mandát. V 70. letech patřil k hlavním postavám neformální opozice, byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Zemřel v roce 1979.

V archivu Českého rozhlasu se nacházejí tři nahrávky jeho hlasu – všechny z roku 1968. Jedna parlamentní a dvě z krajských aktivů KSČ. Z nich jsme vybrali několik ukázek, Ty doplňuje ještě zpráva ČTK z června 1969 o vyloučení Kriegla z KSČ, která ilustruje nástup ostré husákovské normalizace.

Bohumil Šimon v době zatčení působil jako vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a poslanec. Těsně po návratu z Moskvy dokonce povýšil a stal se navíc ještě členem předsednictva ÚV KSČ.

Po nástupu Gustáva Husáka do nejvyšší stranické funkce v dubnu 1969 však začal být postupně zbavován svých funkcí a na konci roku 1969 byl vyloučen z KSČ. Za normalizace podepsal Chartu 77 a zemřel v roce 2003.

Z několika dochovaných záznamů jeho hlasu (vesměs z let 1968 a 1969) jsme vybrali ukázku z mítinku z července 1968, která přibližuje až bezstarostně euforickou atmosféru pražského jara, a jeho vystoupení z konce dubna 1969 těsně po nástupu Gustáva Husáka k moci. Tyto ukázky pak doplňuje pozoruhodný zvukový záznam hlášení o jeho zatčení sovětskými jednotkami z těsně pookupačního svobodného vysílání Československého rozhlasu.

Josef Špaček byl v době zatčení členem předsednictva ÚV KSČ, tajemníkem ÚV KSČ a poslancem. V první měkké dubčekovské fázi normalizace si své postavení udržel, ale po nástupu Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ byl i on v průběhu roku 1969 svých politických funkcí postupně zbavován.

Na poslanecký mandát rezignoval v prosinci 1969, z KSČ byl vyloučen v roce 1970. Po listopadu 1989 byl zvolen poslancem, zemřel v roce 2004.

V archivu Českého rozhlasu se nacházejí pouze dva záznamy jeho hlasu – oba z března 1968. Jde jednak o rozhovor s trojicí reformních stranických představitelů (jedním z dalších účastníků je pozdější normalizační předseda federální vlády Štrougal) z 15. a jednak Špačkův veřejný projev ze 17. března. Z obou nahrávek jsme vybrali několik ukázek, které ilustrují atmosféru rané fáze pražského jara.

Radiodokument