Portréty – Peter Zaťko (2018)

Shodu stvrdila Vánoční dohoda, pod kterou byli podepsáni komunisté Karol Šmidke, Ladislav Novomeský a Gustáv Husák a za občanský odboj Jozef Lettrich, Ján Ursíny a Matej Josko; dodatečné své podpisy připojili spisovatel Ivan Horváth a národohospodář Peter Zaťko. Právě ten sehrál v přípravě povstání klíčovou roli.

Ministrem být nechtěl

Peter Zaťko (1903-1978) byl v meziválečném Československu výraznou osobností slovenského ekonomického myšlení. Patřil ke skupině lidí, kteří měli pročeskoslovenské názory, ale prosazovali vyšší míru slovenské autonomie.

Před válkou se stal generálním tajemníkem Ústředního sdružení slovenského průmyslu, na podzim 1938 byl na Slovensku zvolen poslancem a po vyhlášení samostatného státu se jeho představitelé snažili Zaťka získat na post ministra hospodářství.

„Poďakoval som sa všetkým za dôveru a vyhlásil som, že ministerstvo za nijakých okolností neprijmem,“ píše Zaťko ve svých pamětech. Ponechal si poslanecký mandát, zároveň se aktivně zapojil do odboje a pomáhal materiálně i finančně zajistit povstání. Staral se o přesun zbraní, střeliva, pohonných hmot, potravin, průmyslových výrobků – a jeho prací byly i značné převody hotových peněz z centrály Slovenské národní banky do pobočky v Banské Bystrici.

Únor ho odsunul na vedlejší kolej

Po potlačení povstání byl Zaťko s dalšími organizátory odsouzen slovenským soudem ke dvacetiletému žaláři, ovšem v nepřítomnosti, protože pobýval na osvobozeném území. Mírný rozsudek rozčílil nacisty v Berlíně, kteří soudce internovali a nařídili nové projednání. Výsledek se dal očekávat: všichni organizátoři dostali trest smrti.

Znovu byl Zaťko obžalován po osvobození na podzim 1945, a to z kolaborace s nacisty; protiněmeckou činnost mu ale dosvědčili Husák i Novomeský a Zaťko byl osvobozen. Absurdita této žaloby vyniká v souvislosti s tím, že byl zároveň v srpnu 1945 oceněn Řádem Slovenského národního povstání.

Komunistický režim po únoru 1948 Zaťka odsunul na vedlejší kolej, respektovaný ekonom pracoval v účtárně dřevařského podniku a později jako dělník v kamenolomu. V roce 1958 byl znovu zatčen a odsouzen se skupinou bývalých povstalců za údajnou protistátní činnost ke třem rokům vězení. Propuštěn byl v květnu 1960 v rámci amnestie. „K práci národohospodáře už se nikdy nevrátil,“ říká slovenský publicista Ján Bábik, který příběh Petera Zaťka přiblíží posluchačům pořadu Portréty.