Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy – Tomáš Sedláček (2018)

Přidal: Premek |

Prosinec 30, 2018

Poslechněte si rozhovor s Tomášem Sedláčkem o budoucnosti internetu, vánočních bílých slonech nebo o posedlosti zápisníky a psaním v ruce. Připravili Veronika Ruppert a Martin Minha.

Hovoří Tomáš Sedláček.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 12. 2018 (ČRo Rádio Wave, 47 min.).

Lit.: Ruppert, Veronika: Tomáš Sedláček: Internet předpověděl Masaryk už před sto lety. In web ČRo Radio Wave, 28. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hyperaktivní intelektuál, který sám sebe s nadsázkou charakterizuje jako kecacího ekonoma, přijel do Radia Wave na svém oblíbeném elektrickém monokole. Bavili jsme se o budoucnosti internetu, vánočních bílých slonech nebo o posedlosti zápisníky a psaním v ruce.

Internet podle Tomáše Sedláčka už před sto lety předpověděl Masaryk. „Je to v jednom jeho projevu v angličtině, na který jsem nedávno narazil na YouTube. Gratuluje v něm Američanům k zavedení televize. A říká, že věří, že jednou budeme mít mnohem menší zařízení, ve kterém budeme moci vidět třeba i to, co se právě teď děje v džungli v Africe. A dál pokračoval tím, že pak o sobě budeme všichni všechno vědět, začneme k sobě být upřímní a skončí doba tajemství…“

Tomáš Sedláček je český ekonom a vysokoškolský pedagog. Rád propojuje ekonomii s filozofií a etikou. Jeho první kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložená do víc než deseti jazyků a stala se mezinárodním bestsellerem. Je žádaným komentátorem ekonomického a společenského dění a přednáší na českých i zahraničních univerzitách a ekonomických fórech. V minulosti byl poradcem prezidenta Václava Havla a ministra financí, aktuálně působí jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB.

Myslíte, že kdybychom o sobě věděli opravdu všechno, že na sebe pak budeme hodní?

Hodní asi ne, ale budeme k sobě upřímní, i když je to možná trochu utopický pohled.

To podle mě je utopický pohled, třeba na Instagramu není skoro nikdo skutečně upřímný. Ačkoliv upřímnost na sociálních sítích začíná být do jisté míry trendy, ty nejsledovanější účty na světě rozhodně upřímné nejsou…

Teď sílí vlna, která se proti virtuálnímu světu bouří, je to třeba Poetizer, kde nejsou žádné fotky a komenty, jen básně. Jsou tam lidi, které už nebaví postovat obrázky dortů se správně našlehanou šlehačkou. Internet je do jisté míry takové černé zrcadlo, které má své nadvědomí a podvědomí. Když se studentů ptám, jestli je podle nich internet spíš organismus nebo organizace, většinou odpovídají, že organismus. Trochu mi to připomíná prsten moci od Tolkiena.

Vzpomněl byste si na svoje první setkání s internetem? My jsme generace, která se s ním setkala až v dospělosti, ale pro dnešní teenagery je to už úplně jinak.

Jsme první generace, ve které rodiče nerozumí hračkám svých dětí. Dnes má každé dítě stejný nástroj na vydělávání peněz jako Bill Gates nebo Donald Trump. Není prostě o moc lepší telefon, než mají všichni ostatní. Tím se do určité míry otevírá komunistický – nebo komunitární – svět. Neexistuje žádný internet pro bohaté.

„Internet je do jisté míry takové černé zrcadlo, které má své nadvědomí a podvědomí.“

Podle mě ano, už teď jsou různé placené obsahy a bude toho víc a víc. Teď je moment, kdy se ještě může každý na internetu spoustu věcí dozvědět, ale to podle mě brzo skončí.

Anebo naopak. Podobné obavy byly při nástupu tisku, kdy bylo najednou možné snadno reprodukovat umění. A podobně to je teď i s hudbou. Ačkoliv je dnes hudba všude zadarmo, to původní, originální umění, ten výtvor, je dnes dražší. Na internetu zkrátka ještě nepoznáte rozdíl mezi chudým a bohatým člověkem. Jsme první generace, která má tenhle kapitál – protože internet je kapitál – zadarmo.

To si nemyslím, bohatí mají lepší mobily, aplikace, filtry a tak dále. A u hudby to také není tak jednoduché. Cena zaznamenané hudby zásadně klesla, hudebníci dnes musí mnohem víc koncertovat a dělat jiné věci než jen hudbu, aby se uživili.

To je asi jako s vínem a pivem. Britská královna bude pít zhruba stejné pivo jako poslední český nezaměstnaný. U vína je to ale jinak, tam může být jedna láhev za padesát nebo za padesát tisíc korun. A ten internet je podobnější pivu. Samozřejmě tam mírné nuance jsou, ale pokud srovnáte reálný svět a svět internetu, ty rozdíly v bohatství se tam stírají velmi jednoduše. Třeba nejposlouchanější česká písnička podle klikanosti není Karel Gott – Když muž se ženou snídá. Je to písnička od kluka, co si říká Míša a zpívá o tom, že hraje Pokémon Go. Byl schopný přeskočit všechny dospělácké superstruktury, protože má ve svém mobilu všechno, co potřebuje. Od nahrávacího studia až po marketingovou společnost. (…)

Radiodokument