Mozaika – Tereza Boučková (2019?)
Natočeno 2019 (?). Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava).
Lit.: Kaňková, Markéta: Komunismus se měl po roce 1989 odsoudit. Je chyba, že se to nestalo, říká Tereza Boučková. In web ČRo 3 Vltava, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Spisovatelka Tereza Boučková prožila svůj život rovným dílem ve dvou různých politických režimech – totalitě i demokracii. Jak prožila pohnuté listopadové dny roku 1989? Chopili jsme se podle ní šance stát se demokratickou společností? A jaký oblouk opsala česká společnost během třiceti let od pádu komunistického režimu?
Myslím, že jsme se od doby minulé posunuli opravdu hodně. Třeba v tom, že je tu svoboda slova a možnost cestování. Lidé se ale stále učí svoji svobodu používat, často si s ní nevědí rady a někdy třeba i touží po tom, aby byli zbaveni svého rozhodování, protože rozhodovat se mezi možnostmi je velmi těžké. Tereza Boučková
Díky sugestivitě, kritičnosti a sociálnímu rozměru svých próz patří Tereza Boučková k nejvýraznějším hlasům současné české literatury. Jako dcera jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století Pavla Kohouta, který v době normalizace patřil k předním odpůrcům režimu, byla v době totality politicky perzekvována. Nebylo jí umožněno studovat a živit se směla pouze podřadnými pracemi.
To, že u nás má KSČM pozici, jakou má, že máme premiéra, jakého máme, je věc svobodné volby a lidé si bohužel takto svobodně zvolili. Takže si myslím, že demokracie byla naplněna. Horší je to s výsledkem. Tereza Boučková
Obtížnou protirežimní roli však přijala – navzdory svému mladému věku – statečně a čestně. Podepsala Chartu 77 a i díky tomu mohla publikovat až po pádu komunismu. Dobu totality reflektovala už ve své prvotině, novele Indiánský běh, která v náhle popřevratové literatuře působila jako zjevení (obdržela za ní mimo jiné i Cenu Jiřího Ortena, 1990). Kritické postoje k době minulé i době porevoluční vyjádřila v řadě dalších próz, například v novele Krákorám (1998) nebo románu Život je nádherný (2016).
Myslím, že po roce 1989 se stala velká chyba, a to ta, že se nezúčtovalo s dobou minulou. Trochu to tak nastavil svým všeobjímajícím pohledem Václav Havel. Měla se spravedlivě a jasně pojmenovat a odsoudit. A že se tak nestalo, byla velká chyba. Tereza Boučková
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku