Mrzlo, že ani televize nehrála (2018?)

Přidal: Premek |

Leden 5, 2019

Archiv Plus se vrátí na přelom let 1978 a 1979. Tehdy uhodily v Československu extrémní mrazy. Ukázalo se, že komunisté možná umějí poručit větru dešti a otočit směr řek, ale při dvacetistupňových mrazech a sněhových vánicích nedokáží udržet sjízdné silnice a fungující železnici. Co se z tohoto období zachovalo v rozhlasovém archivu, našla a pro vysílání připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2018 (?). Premiéra 4. 1. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. 1. 2023 (ČRo Plus, 17:34 h.); 1. 1. 2024 (ČRo Plus, 7:10 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Kindlová, Veronika: Mrzlo, že ani televize nehrála. Čtyřicet let od extrémního novoročního ochlazení. In web ČRo Plus, 4. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jedenatřicet let člověk neslyší nic jiného, než jak pod vedením KSČ úspěšně spějeme k socialismu: v praxi to ‚úspěšné spění‘ končí vypnutým proudem a studeným topením,“ zapsal si 28. ledna 1979 do deníku spisovatel Jan Zábrana.

Komentoval kolaps, který v zemi nastal, když na začátku nového roku udeřily silné mrazy.

Jolka mimo ohrožení

Konec roku 1978 přinesl opravdu extrémní počasí. Zatímco na západě a jihu Evropy bylo teplo, sever a východ se potýkal s mrazy a extrémním sněžením. Jak se mohli dovědět posluchači Rozhlasových novin z 31. prosince 1978, v Moskvě klesaly teploty ke třiceti pod nulu, ovšem přípravy na oslavy jolky to prý neohrozilo.

Což o to, v Rusku jsou na takové počasí zvyklí, horší to ale bylo na severu Německa. Ostrov Rujana v Baltském moři byl zasypán takovým množstvím sněhu, že musela zasahovat armáda. Oproti tomu jih Německa (ale také třeba Československo) zažíval teploty nad deset stupňů a častý déšť.

Mrzne, že ani televize nehraje

Tomu udělala konec silvestrovská noc. „V noci z oblohy doslova padal led, který pokryl všechno,“ popisoval ve zpravodajství z 2. ledna 1979 železničář z Ústí nad Labem. Od silvestrovského večera do novoročního dopoledne klesly teploty až o třicet stupňů.

Na severu Čech šly dolů rychlostí tří stupňů za hodinu. Zmrzlo uhlí skladované na nezakrytých haldách vedle elektráren a továren, popraskaly koleje, jinde na koleje přimrzly vagony, zamrzla technika v hnědouhelných dolech, popraskalo potrubí, zamrzaly vodní cesty.

Pátý lednový den přijala vláda úsporná opatření. Některé továrny omezily provoz, kratší dobu svítilo veřejné osvětlení, přestal vysílat druhý program televize a první jen pár hodin, zavřely se školy.

Titanic vs. socialismus

Kolem 10. ledna mrazy povolily, ale centrálně řízenému socialistickému hospodářství se stále nedařilo dostat z kolapsu. Přijímala se další úsporná opatření: „uhelné“ prázdniny se školákům prodloužily do konce ledna, pracovní doba až na výjimky začínala v osm hodin, zavírala se kina, divadla.

Situace se lepšila jen pomalu. Docházelo k častým výpadkům proudu, teplárny dodávaly jen málo tepla. Jak si do deníku poznamenal Jan Zábrana, 28. ledna byly v Praze jedenáctkrát přerušeny dodávky proudu. Lidé si říkali: „Jaký je rozdíl mezi Titanikem a socialismem? Když se potápěl Titanic, hrála hudba a svítilo světlo.“

O den později byla organizacím a podnikům pracovní doba upravena tak, že každý začínal i končil jinak, aby se elektrický proud odebíral po celý den rovnoměrně. Musely být proto upraveny jízdní řády i provoz obchodů.

Jak o těchto událostech tehdy informovalo zpravodajství Československého rozhlasu, si můžete poslechnout v Archivu Plus.

Radiodokument