ArtCafé – Vila Tugendhat (2019)

Nahlédněte do „skleněného pokoje“, do ložnic majitelů i personálu nebo do trezoru na kožichy – projděte si s námi slavnou brněnskou vilu Tugendhat od Ludwiga Miese van der Roheho. Po vile provází Dagmar Černoušková a Iveta Černá, zazní vzpomínky paní Grety Tugendhatové. Moderuje Jaroslava Haladová, hudební novinky do druhé části ArtCafé vybírá Dominik Gajarský.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:04 h.).

Lit.: Haladová, Jaroslava: Od skleněného pokoje po trezor na kožichy. Projděte si s námi vilu Tugendhat. In web ČRo 3 Vltava, 11. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na virtuální procházku slavnou brněnskou vilou zve Dagmar Černoušková, zazní i vzpomínky manželů Tugendhatových.

„Když tyto prostory a všechno, co v nich je, nechám na sebe působit jako celek, potom shledávám zřetelně – to je krása, to je pravda. Pravda, můžeme na ní mít různé názory, ale každý, kdo tyto prostory vidí, pozná dříve nebo později, že zde je opravdové umění,“ prohlásil Fritz Tugendhat v roce 1931, rok poté, co byla dokončena stavba vily, kterou společně s manželkou Grétou nechali vystavět podle návrhu Miese van der Roheho.

Volný plynoucí prostor a technické novátorství

Oba mladí lidé pocházeli z rodin, v jejichž majetku byly významné brněnské vlnařské továrny. Exkluzivní stavební parcelu s výhledem na město daroval Grétě její otec Alfréd Löw-Beer, na stavbě se manželé domluvili už před sňatkem.

Během dvou let byla na svou dobu zcela jedinečná vila dokončena. S velkým „skleněným pokojem“, jehož okna tvořící stěny pomocí automatického mechanismu zajížděla do země, s novátorskou ocelovou konstrukcí, s jemným interiérem vybaveným ušlechtilými materiály. „Teď právě jsme vešli prosklenými dveřmi do hlavní obytné haly, kde je plně aplikován Miesův koncept volného plynoucího prostoru nebo neohraničeného půdorysu,“ říká Dagmar Černoušková ze Studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat. Postupně můžete spolu s ní v ArtCafé projít celou stavbu tak, jak vypadala v roce 2007, v době před poslední důkladnou památkovou obnovou.

Vilou prošla historie, od gestapa po cvičící děti

Tugendhatovi domu užívali pouhých osm let, v roce 1938 emigrovali před nacisty, nejprve do Švýcarska, pak do Venezuely. Opuštěný dům zabralo gestapo, došlo ke značným úpravám a ke konci války v devastaci pokračovala osvobozenecká vojska.

Ve vile byla škola rytmiky, později rehabilitační středisko. V 60. letech se začaly objevovat snahy o záchranu a kulturní využití stavby. Od roku 1963 je vila na seznamu kulturních nemovitých památek, v 80. letech proběhla první obnova. Ve vile se na začátku devadesátých let dělilo Československo a od roku 1994 je ve správě Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. V roce 2001 byla zapsána do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a v letech 2010 až 2012 prošla kompletní rekonstrukcí, která jí vrátila původní materiály i vybavení.

V první části ArtCafé vás zveme na procházku po vile, v druhé pak Dominik Gajarský představuje hudební novinky a programový šéf Radia Wave zve na oslavy 13. narozenin své stanice.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)