Mozaika – {Chátrající pražské budovy} (2019?)

.

Hovoří historik architektury Zdeněk Lukeš.

Natočeno 2019 (?). Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Pozn.: 1. místo v novinářské soutěži Média na pomoc památkám.

Lit.: Dolejšová, Kristýna: Život se z nich dávno vytratil. Chátrající pražské nádraží a ledárny čekají na další využití. In web ČRo 3 Vltava, 8. leden 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Vysklená okna, zabedněné dveře, zdevastovaná fasáda, děravá střecha, zarostlá zahrada. I tak vypadají některé budovy v Praze, které jsou spoustu let bez využití a postupně chátrají. V novém seriálu Mozaiky jsme se zaměřili na vilu, nádraží, palác a industriální areál. Zajímalo nás, kdy tyto stavby vznikly, čím jsou architektonicky významné a jak by se daly v dnešní době využít. Nejprve jsme se ale ke každé z nich vydali.

Schubertova vila

V prvním díle se naše spolupracovnice Kristýna Dolejšová podívala do pražské Liboce, ve které stojí památkově chráněná novorenesanční stavba z poslední třetiny 19. století. O tom, kdo Schubertovu vilu navrhl, čím je architektonicky významná a jak by se dala v současné době využít, si následně popovídala s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Nádraží Vyšehrad

Na pravém břehu řeky Vltavy, nedaleko železničního mostu v Praze stojí novorenesanční budova se secesními prvky, která na první pohled připomíná spíše městský dům než nádražní budovu. Nápis Praha-Vyšehrad a koleje, po kterých každou chvíli projíždí vlak, ovšem její původní účel prozrazují. Přistoupit nebo vystoupit tu ale nemůžete. Staniční budova totiž už více než půl století cestující neodbavuje. Jiné využití se pro ni nenašlo, a proto v současné době chátrá. V 80. letech byla sice opravena, rekonstrukce se ale moc nepovedla, protože dovnitř začalo zatékat.

Desfourský palác

Desfourský palác stojí nedaleko Masarykova nádraží v Praze. Zatímco jeho okolí se postupně proměňuje, stavba zůstává bez využití a chátrá. Naše spolupracovnice Kristýna Dolejšová se k ní vydala a prošla si i před několika lety obnovenou historickou zahradu, která je zpřístupněná veřejnosti. Následně si o paláci popovídala s historikem umění Jindřichem Vybíralem. Dozvěděla se informace nejen o historii paláce, ale také to, že zanedbaný a na první pohled nenápadný palác ukrývá cenné interiéry z poloviny 19. století.

Branické ledárny

Pokud jste někdy v Praze šli nebo jeli na kole podél pravého břehu řeky Vltavy a vaše cesta vedla přes čtvrť Braník, nejspíš jste si všimli rozlehlého industriálního areálu. V první polovině 20. století se zde uskladňoval led těžený v přilehlé zátoce, který se následně rozvážel všude, kde ho bylo potřeba. Branické ledárny ukončily svůj provoz v roce 1954. Naše nejdelší řeka totiž přestala v Praze v důsledku budování Vltavské kaskády téměř zamrzat. Podniky si už navíc v té době dokázaly led vyrobit samy.

Lit.: Rokosová, Alena – Štefanová, Veronika – Dolejšová, Kristýna: Chátrající stavby a pražské mosty. Vltavské cykly uspěly v soutěži Media na pomoc památkám. In web ČRo 3 Vltava, 24. duben 2019 (článek). – Cit.: V Českém muzeu hudby byly 23. dubna vyhlášeny ceny 22. ročníku novinářské soutěže Media na pomoc památkám, kterou pořádá občanské sdružení Pro Bohemia a Syndikát novinářů ČR. V kategorii rozhlas uspěly dva cykly, které v roce 2018 vysílala stanice Český rozhlas Vltava v pořadu Mozaika.

První cenu získala Kristýna Dolejšová za čtyřdílný publicistický cyklus o chátrajících stavbách v Praze.

Autorka se v cyklu zaměřila na zdevastované budovy, které jsou spoustu let bez využití a postupně chátrají. Zajímalo jí, kdy tyto stavby vznikly, čím jsou architektonicky významné a jak by se daly v dnešní době využít.

Druhé místo získaly redaktorky Veronika Štefanová a Alena Rokosová za cyklus Pražské mosty. Vydaly se po proudu Vltavy, aby připoměly historii i význam deseti mostů. Putováním od mostu Železničního až k Libeňskému provází historikové architektury Lukáš Beran a Richard Biegel.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)