Portréty – Otakar Jaroš (2013)

Přidal: Premek |

Leden 18, 2019

Nadporučík Otakar Jaroš za druhé světové války jako příslušník československé vojenské jednotky v Sovětském svazu prokázal neobvyklou statečnost a jako první cizinec byl vyznamenán titulem hrdina Sovětského svazu. Dostal jej však teprve posmrtně a podobně byl až in memoriam povýšen na kapitána. Během prvního nasazení československé jednotky při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo se sice 8. března 1943 vojáci pod velením Ludvíka Svobody vyznamenali hrdinstvím, ani jejich obětavost ale nezabránila neúspěchu. Skoro devadesát Čechoslováku včetně Jaroše pak padlo. Jeho příběh přiblíží Jaromír Tlustý.

Natočeno 2013. Premiéra 17. 2. 2013 (ČRo 6, 22:10 h.). Repríza 15. 4. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Tlustý, Jaromír: Otakar Jaroš – hrdina nejen podle prezídia Nejvyššího sovětu. In web ČRo 6, 17. 2. 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sousloví „kapitán Jaroš“ je známo mnoha těm, kteří větší část života prožili v letech před rokem 1989. Školy, ulice, pionýrské organizace byli nositeli tohoto sousloví, jež však pro mnohé ztratilo obsah.

Nejen hodnost kapitána, bez uvedení in memoriam, ale i další informace té doby byly jen útržky pravdy, mnohdy prezentovanými tak, aby se Otakar Jaroš stal tím, kým jej normalizační propagandisté chtěli mít – vzorem pro mladé komunisty a svazáky.

Nadporučík Otakar Jaroš příslušník 1. československého polního praporu v SSSR byl však opakem tomu, za co byl po mnohá desetiletí pokládán. Voják, důstojník z povolání, byl vůči svým podřízeným, a nejen u své 1. roty, zásadovým, pevným a přísným velitelem, jehož si však vojáci vážili. Stejně tak i jeho nadřízení u československé jednotky v SSSR byli přesvědčeni o jeho velitelských kvalitách.

Jinak tomu však bylo u některých politiků exilu. Pro jeho odmítání politizace československé jednotky v Sovětském svazu a protestem proti návštěvám a veřejným proslovům Klementa Gottwalda v Buzuluku, kde byl 1. československý prapor v SSSR dislokován, byl nazýván fašistou a spolu s několika dalšími důstojníky jej československý vyslanec v SSSR Zdeněk Fierlinger chtěl odeslat mimo Sovětský svaz.

Poté, co nadporučík Otakar Jaroš v březnu roku 1943 padl při obraně vesnice Sokolovo, začalo se jeho jméno vyslovovat s přídomkem hrdina. A to nejen proto, že se stal prvním cizincem, kterému Prezídium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik udělilo titul Hrdina Sovětského svazu. Na druhou stranu však byl Otakar Jaroš užíván oběma válčícími stranami jako nástroj propagandy. Na jedné straně jako ukázka kvalit československých jednotek a jejich přátelství k SSSR. Na straně druhé německá propaganda jeho prostřednictví účast československých jednotek v Sovětském svazu zesměšňovala.

Po skončení války, a především po roce 1948, byl Jarošův život a smrt, stejně jako i historie československé jednotky v SSSR jak českou, tak i sovětskou historiografií zmanipulován natolik, že dnes nalézt pravdivý obraz Jarošova života je velmi těžké. Pokusíme se o to v pořadu Portréty v neděli 17. února od 22:10 hodin.

Radiodokument