Večerní host Radiožurnálu – Zbyněk Hrkal (2019)

Přidal: Premek |

Leden 23, 2019

Naše civilizace se má nejlépe v dějinách lidstva a my se neustále o něco obáváme, říká Zbyněk Hrkal.

Natočeno 2019.

Lit.: Duchková, Anna – Burešová, Zuzana: Voda nám nemůže dojít. Jen s ní neumíme dobře hospodařit, tvrdí hydrogeolog. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. leden 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Držme si palce, aby přišlo jaro a zima nepřeskočila rovnou do léta. Kdyby totiž voda vázaná teď ve sněhu rychle roztála, vznikly by povodně a voda by bez užitku odtekla,“ komentuje hydrogeolog Zbyněk Hrkal naději, kterou letošní bohatá sněhová nadílka dává vyschlé půdě nejen v Česku.

Problémy s vodou trápily i naše předky, ti ovšem bojovali spíš s klimatickým ochlazováním. I oni měli nedostatek vody, která byla vázaná v ledu, a proto jí bylo málo v atmosféře. „Ve skutečnosti na Zemi voda nemůže dojít. Je jí pořád stejně, jen se přelévá z jednoho kontinentu na druhý,“ ubezpečuje ve vysílání Večerního Radiožurnálu hydrogeolog.

Afriku ohrožuje ekonomické sucho

Voda podle jeho slov nechybí ani na nejsušším kontinentu, jen ji tamní státy neumějí efektivně získávat a využívat: „Tyto státy jsou v takovém politickém a ekonomickém rozvratu, že nejsou ekonomicky schopné zajistit obyvatelům přístup ke kvalitní vodě. Týká se to především obrovských aglomerací, které v Africe vyrůstají. Zásobovat takové množství obyvatel by bylo náročné i v evropských podmínkách, v těch afrických je to prakticky neřešitelné.“

Afrika je považovaná za nejsušší kontinent. Není to tak úplně pravda, říká hydrogeolog Zbyněk Hrkal.

Jsme nepoučitelní?

Lidé se snažili účelně nakládat s vodou už od starověku a z některých svých chyb se poučili, z jiných ovšem ne. „Víme, že například mezopotamská civilizace postavená na zavlažování zanikla mimo jiné i kvůli špatným vodohospodářským praktikám. Vlivem horka docházelo na polích k vysokému odparu a narůstající množství soli v půdě zneúrodnila jejich pole,“ popisuje Zbyněk Hrkal.

Stejnou chybu po několika tisíci letech zopakoval i Sovětský svaz v případě zavlažování pouště u Aralského jezera. Navíc ještě zamořil půdu pesticidy, takže je dnes tato oblast pro člověka prakticky neobyvatelná. „Zamoření pesticidy ale ohrožuje i naši půdu a vodu a budeme se ho zbavovat ještě mnoho a mnoho let. V tomto směru jsme opravdu nepoučitelní,“ říká.

Proč se nemusíme bát stoupající hladiny oceánů? A jak nakládali s vodou staří Římané? I na to se Zuzana Burešová ptala Zbyňka Hrkala ve vysílání Večerního Radiožurnálu.

Radiodokument