Hovory Plus – Vadim Petrov ml. (2019)

Do Hovorů dnes přišel vystudovaný kytarista Vadim Petrov, který ale svůj životspojil s tajnými službami, které v 90. letech pomáhal budovat a znalostmi prostoru mezi virtuálním světem internetu a naší realitou. Jestli jsme skutečně vystaveni jen jednostranné bitvě fake-news a proč se společnost polarizuje se zeptá David Šťáhlavský. A přijde řeč i na „čučkaře“.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 1. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h). Repríza 3. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Šťáhlavský, David – Luptáková, Věra: Čučkaři? Ze zpráv tajných služeb byl kdysi běsný i Václav Klaus, vzpomíná jeho mluvčí Vadim Petrov. In web ČRo Plus, 2. únor 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: David Šťáhlavský se v Hovorech Plusu ptal nejen na tajné služby, ale i na bany, které vám Facebook může dát třeba na den, nebo i na rok. Jeho host Vadim Petrov poradí i co dělat, abyste sítí klíčových slov propadli.

Vystudoval hru na kytaru, pak pracoval jako dramaturg České televize, ale i jako mluvčí Úřadu vlády za dob vlád Václava Klause st. Dnes píše knihy, dělá public relations, učí manažerským dovednostem nebo politickému marketingu.

V jeho CV najdete ale i zpravodajský kurs u britské tajné služby MI5 a po roce 1989 se Vadim Petrov podílel i na transformaci socialistické Státní bezpečnosti na demokratickou tajnou službu. Co pak říká na nedávný výrok prezidenta Miloše Zemana, podle kterého jsou naše tajné služby jen „čučkaři“? Hlava státu označila ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a šéfa BIS za „čučkaře“ a „chudáky“, co se snažili jen zviditelnit…

BIS nikdy nedokazuje

„Víte, tajné služby vám nedokazují, co tvrdí. Nevíte, jak k tomu dospěly a do jaké míry to je (nebo není) pravda. To, co tvrdí, jsou navíc informace, které neočekáváte,“ popisuje Petrov. „Řada exaktně uvažujících lidí, kteří potřebují pro své rozhodnutí důkazy, mohou jen z podobných tvrzení propadat emotivním komentářům,“ dodává.

„Pamatuju na to, jak z toho byl Václav Klaus běsný. Když mu řekli, že toho a toho podezřívají z takového činu, tak se zeptal proč a dozvěděl se, že mu to nemohou říct. Protože to je tajné. A na otázku, co s tím má dělat, se dozvěděl, že je to jen jeho věc,“ vzpomíná Petrov.

V rozhovoru se dostal i k informačním, nebo taky hybridním válkám současné doby. „Vojáci vám přiznají, že abyste se mohli v 21. století ubránit, musíte umět útočit. Když to neumíte, tak se neubráníte. Když se pak touto optikou podíváte na lidi, co jsou odpovědni za bezpečnost země, tak vždy nejdřív útočí. Nevysvětlují. Obrana a útok tak splynuly v jedno. Zároveň ale nemám pocit, že bych z toho měl mít nějaké trauma… Život jde dál, jen toho člověk víc ví a vaše představivost je občas tak víc vybičovaná. Ale nic víc bych v tom nehledal.“

Kdo banuje Facebook?

Informace a zprávy dnes k lidem proudí nejrůznějšími internetovými kanály. Sociálními sítěmi je svým způsobem fascinován i Vadim Petrov. „Internet je neuvěřitelný projev přímé demokracie. Vy můžete kohokoli oslovit, vlastně s čím chcete, tedy v rámci zákonných limitů.“

Sám prý zjišťoval, co se stane, když limity a hranice překročíte. „Facebook dává uživatelům ban, na den, měsíc nebo víc, a to proto, že zveřejnili nahou fotku, promluvili nevhodně o islamistech nebo třeba o barvě pleti… Když jsem se ptal, kdo to dělá, tak kromě nějaké skupinky, která je snad někde u nás, tak vám ten ban dojde z JAR, kde sídlí lidé, kteří dozorují chování na Facebooku v ČR,“ zjistil Petrov.

Pak se ale ptal, jestli to jsou našinci, protože jen my dokážeme „rozplést to předivo sociokulturního rámce. Kde je to ironie, sarkasmus, satira… Oni mají nějaký slovník s klíčovými slovy a podle toho jedou. Poučený český uživatel sociálních sítích proto tak rád vytečkovává slova nebo písmena vynechává. Aby umělá inteligence nevhodná slova prostě nezachytila.“

Napsat dobrý status není jen tak

Petrovovi nedávno vyšla i nová kniha Načítání, ke které ho inspirovaly právě sociální sítě (ve spojení s šamanstvím). Tehdy totiž sítě objevil a vtáhlo ho to jako médium. „Něco tam napíšete a další to pochopí přesně naopak. To je taková nikdy nekončící story, protože pak přemýšlíte, jestli jste to špatně naformuloval, nebo byla myšlenka příliš složitá? Nebo jsem neprorazil zažité vzorce myšlení těch druhých? Nikdy vlastně nevíte, co jste udělali špatně…“

Přemýšlel, jak psát posty na Facebooku tak, „aby nebyly brutálně primitivní, jako že je někdo pitomec, nebo aby reakce nebyla jen ‚like‘.  Takže jsem se je snažil psát tak, aby to ostatní nutilo přemýšlet, a pak jsem, poznamenaný tímto úsilím, napsal knihu.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)