Hovory Plus – Lenka Klicperová a Markéta Kutilová (2019)

Novinářky Klicperová a Kutilová spolupracují už 11 let. Píšou knihy nebo točí dokumenty z extrémně nebezpečných oblastí. Hlavně z nepokojného Blízkého východu, kde pořád probíhá válka s tzv. Islámským státem (IS).

Většina lidí na Západě je přesvědčena, že válka s IS je za námi. Novinářky, které do Sýrie, Iráku a dalších zemí jezdí pravidelně, to tak optimisticky zatím nevidí. 

Už 8 let války…

„Společnost je otupělá, protože válka trvá už 8 let. My se snažíme ukázat, jak je snadné, aby se nějaký podobný konflikt někde rozhořel,“ říká Markéta Kutilová. Lenka Klicperová doplňuje: „Něco podobného nás klidně může potkat i tady, v Evropě… ale nebudeme moc strašit,“ dodává. Islámský stát podle obou žen pořád žije.

„Třeba na jihovýchodě Sýrie se stále bojuje. Kurdsko-arabské síly tvrdí, že tam i dnes může být až několik tisíc bojobníků IS, a to je alarmující,“ říká Klicperová. Musíme si prý uvědomit, že IS sice vyklízí pole v Sýrii, ale aktivuje se v Afghánistánu, Asii nebo Evropě. „The Financial Times zmapoval desítky až stovky milionů dolarů z prodeje ropy, které odešly přes Turecko ven ze země. Aby sponzorovaly IS, a to třeba i v Iráku,“ dodává novinářka.

O tom, že IS rozhodně není, a asi jen tak nebude, poražen, svědčí třeba příběh Masúda, kterého džihádisté unesli a věznili více než rok. Novinářky jeho život popsaly ve své nejnovější knize Ve válce (s podtitulem Příběhy obyčejných lidí z Iráku a Sýrie). Podle Kutilové je jedním z mála lidí, kteří věznění Islámského státu vůbec přežili. Byl to novinář a unesli ho spolu s jordánským pilotem, kterého pak upálili.

Svého trýznitele potkal na ulici

„Měl to štěstí, že ho vyměnili za zajaté bojovníky IS. Taky ho ale varovali, že pokud zůstane v Sýrii, stejně si ho najdou. Nezbylo mu nic jiného, než se spolu s uprchlickou vlnou roku 2016 vydat do Evropy… Dnes žije v německých Brémách. Dostal uprchlický statut i se svou matkou. Ale stalo se, že ve Frankfurtu, normálně na ulici, potkal muže, který ho mučil ve věznicích IS. Šel na policii a dnes jim pomáhá odhalovat džihádisty, kteří se do země dostali s uprchlíky,“ popisuje.

Mnozí uprchlíci si tak cestou do Evropy zachránili život. „Taky jsme sledovaly příběh syrského Kurda, který přijel do Česka. Je uprchlík ze Sýrie, integroval se tady, přijela za ním i manželka a děti. Část rodiny je ale v Německu a on sám nemá doklady, protože statut uprchlíka nedostal. Teď navíc jeho další rodinu v Sýrii vyhnali z domovů Turci, protože oblast, kde bydleli, si vzali pod svou správu. Sice dokázal uprchnout před válkou, ta ho ale pronásleduje i v Evropě,“ vzpomíná Kutilová.

Ženy zvedají hlavy

Dá se, za těch osm cest a tři roky, co do Sýrie a Iráku jezdí, vůbec říct něco optimistického? „Asi ne,“ zamýšlí se Lenka Klicperová, ale prý už vypozorovala posun v emancipaci žen na válkou sužovaném území.

„Stejně jako tomu asi bylo během 2. světové války v zemích SSSR. Hlavně kurdské ženy, které vyrůstaly v klanové společnosti, si až dosud vůbec nebyly vědomy svých práv. Žily ve vědomí, podle kterého je posláním ženy rodit děti, být dobrou matkou a starat se o rodinu. Ve válce ale zjistily, že jsou potřebné i jako bojovnice. Dodalo jim to sebevědomí a to je, hlavně na severovýchodě země, už dnes i dost vidět,“ dodává Lenka Klicperová.

V audiozáznamu pořadu Hovory se můžete zaposlouchat i do dalších příběhů lidí ve válkou strádající zemi. Příběhy dětských vojáků, malých jezídských chlapců, ze kterých IS cvičil oddané bojovníky, kteří šli přímo na smrt, nebo Wahídy, valkýry pouště, která se z obyčejné policistky stala postrachem IS v Iráku. Ptal se Vladimír Kroc.