Interview Plus – Miroslav Bárta (2019)

Archeolog a egyptolog Miroslav Bárta je hostem Interview Plus. Lze se studiem archeologie poučit i pro moderní dobu? Lze opravdu jednoduše říct, že co vede k vzestupu civilizace, ji také zničí? Hrozí zánik civilizace, nebo jsou podobná spojení příliš katastrofická? Zeptá se Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.). Repríza 21. 4. 2019 (ČRo Plus, 16:33 h.).

Pozn.: Několik úspěchů už mají tento rok na kontě čeští archeologové. Na začátku dubna objevili jedinečnou hrobku hodnostáře, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Už v únoru pak ohlásili nález starověké pohřební komory, ve kterých se 40 mumiemi různé velikosti i pohlaví. Právě po tomto nálezu byl hostem Interview Plus egyptolog a ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Ptal se ho Michael Rozsypal. (anotace)

Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Kdo říká, že se blíží konec lidstva, je manipulativní deviant, myslí si egyptolog Bárta. In web ČRo Plus, 20. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsme na vrcholu, za kterým je ale už jen pád? Nebo je to všechno nesmysl? Otázky pro egyptologa a ředitele Českého egyptologického ústavu Miroslava Bártu v Interview Plus.

„Kdo tvrdí, že se blíží nějaký konec lidstva, je manipulativní deviant. Civilizace (až na extrémy) nezanikají, ale transformují se v jinou. Třeba staroegyptská v křesťanskou,“ vysvětluje egyptolog Bárta. Odmítá tak, že by kdy nějaká civilizace najednou celá vymřela, nebo byla vytlačena někam jinam.

„Podstata každého vývoje je to, že nic nezůstává neměnné. Hybatelem pokroku byl vždy člověk, takže jak dopadneme, záleží jen a jen na nás.“ Na rozdíl od těch, kteří žili před námi, prý máme ale jednu výhodu: máme archeology.

„Z minulosti máme velké množství poznatků o procesech, které nějak vznikaly, vrcholily nebo končily. Máme spoustu dlouhých časových řad, které nejde ani nijak okecat nebo dezinterpretovat.“

Nic není nekonečné

Podle archeologa a egyptologa všechny civilizace, které kdy žily před námi, řešily velmi podobné problémy jako dnes my. „Bez výjimek, ale s pominutím sociálních sítí,“ dodává. To, že máme někdy pocit, že se nám svět mění doslova před očima, prý ale taky neznamená, že to tak bude navěky. „Protože žádný proces není lineární, ale probíhá ve skocích. Jejich charakter se v průběhu času ale samozřejmě mění.“

Naši prapředci řešili ideologické věci, společenské uspořádání, přístup k co nejlevnějším zdrojům energií počínaje vodou, zpracování energie slunečního záření, nebo později energie z uhlí, ropy nebo jádra.

„Byly to otázky legitimity, víry v elity, řešily se otázky související s adaptací a reziliencí populace, nebo třeba proměny životního prostředí v čase.“

Nebyli ale třeba Staroegypťané, které máme spojené se stavbou pyramid, oproti nám víc zaměřeni na kult smrti? „Nejde o kult, spíš o pokoru. Uvědomění si, že nejsme králi vesmíru nebo Země,“ odpovídá egyptolog. Dnes a denně se podle Bárty přesvědčujeme, kdo tady skutečně vládne (a člověk to není).

Šéfuje matka příroda

„Je to matka příroda. My jsme ale nějak ztratili respekt a úctu jeden k druhému. Schopnost vnímat vertikalitu, což byl vždy jeden z hlavních motorů vývoje všech civilizací. Kdo z vás přes den zvedne hlavu k nebi? Přitom právě to je v niterním životě každého z vás nesmírně důležitý moment. Jen tak si uvědomíte, že je kolem vás spousta věcí, které vás přesahují. Jsme jen malým sklíčkem ve vitrážovém okně světa.“

Měli bychom prý mít ambici, abychom vším, co děláme, přispívali k pochopení světa, na to ale až příliš často zapomínáme. Naše civilizace je globálnější a máme mnohem víc informací.

„Základní zákonitosti fungování světa se ale neřídí placenými servery, které tvrdí, že všechno rozhodnou a dál budou rozhodovat už jen IT technologie. Já ale tvrdím, že i za těmi technologiemi stojí zase jen člověk. A ten, pokud svou šedou kůrou mozkovou, která se moc od našich předků neliší, neporozumí, co se děje, tak to s námi taky nemusí dopadnout dobře,“ varuje Bárta.

Jak významný je podle Miroslava Bárty nejnovější archeologický objev pohřební komory se 40 mumiemi? A co považuje za „nej“ svého týmu? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Interview Plus Michaela Rozsypala.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)