Pro a proti – Venezuelská krize (2019)
Venezuelská krize naplno odkryla roztříštěnost zahraniční politiky Evropské unie. Jak zajistit, aby napříště dokázala Evropská unie okamžitě a jednotně reagovat na dění ve světě? Pozvání do studia přijali europoslankyně hnutí ANO Dita Charanzová a komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček. Moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2019. Premiéra 26. 2. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Erhart, Michael – Sedláčková, Veronika: Ve Venezuele je humanitární katastrofa, blokováním pomoci Maduro porušuje mezinárodní právo, tvrdí Charanzová (ANO). In web ČRo Plus, 26. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po víkendových střetech na venezuelských hranicích a útoku na humanitární konvoj mířící do země vyzývá prozatímní prezident Juan Guaidó k vystupňování tlaku na Nicoláse Madura, který se nechce vzdát prezidentské funkce.
„Mezinárodní společenství by nesporně mělo reagovat. Spojené státy se už 20 let snaží svrhnout režim ve Venezuele. Řada atentátů proti Chávezovi a Madurovi o tom jasně svědčí,“ říká komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček.
Odmítá, že by na humanitární konvoj útočily venezuelské síly. „Byli to ti samí lidé, kteří předtím v Caracasu a dalších městech organizovali krvavé nepokoje. Pan Guaidó, který nebyl řádné zvolen předsedou parlamentu, by měl být poněkud skromnější,“ dodává.
Guaidóa uznaly za hlavu státu Spojené státy a další americké země, posléze se přidaly i evropské státy včetně Česka – celkem asi 50 zemí. Na Madurově straně stojí kromě Kuby také Rusko, Čína, Nikaragua či Turecko.
Jestli 50 států z 200 členských států OSN řekne, že něco je černé, a ti ostatní říkají, že je to bílé, tak já vidím, že 150 je většina. Jaromír Kohlíček
Evropská unie prosazuje konání nových prezidentských voleb, podle Kohlíčka ale Maduro loni zvítězil v legitimních volbách, v nichž získal 68 % hlasů. „Volby byly Nadací Jimmyho Cartera označeny za naprosto férové a transparentní,“ tvrdí.
„Jestli se nějaká část opozice nezúčastnila voleb – to je stejné jako u nás, když lidé nechodí k senátním volbám. Někteří senátoři jsou zvoleni třeba 9 % voličů. A říkáme, že ty volby jsou neplatné? Neříkáme,“ podotýká Kohlíček.
Ve Venezuele umírají děti
„Sama OSN říká, že se neplnily základní podmínky průběhu demokratických voleb. To, že máte vůdce opozice ve vězení a opozice se voleb nemohla účastnit. Byli tam pouze dva kandidáti mimo vládní režim, kteří navíc označili volby za zmanipulované,“ reaguje europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Pan Kohlíček možná žije v době studené války. Vidíme, že latinskoamerické země se postavily proti praktikám současného prezidenta Madura, kterého já neuznávám. Dita Charanzová
Kromě zhruba 50 států, které za prozatímního prezidenta uznaly Juana Guaidóa, prý také celá řada dalších zemí žádá konání demokratických voleb a vpuštění humanitární pomoci. Jejím blokováním prý Maduro porušuje mezinárodní právo.
„Nechápu pana Kohlíčka, že se tak strašně obává toho, že by ve Venezuele proběhly svobodné volby za účasti mezinárodních pozorovatelů a do země přijela humanitární pomoc. Jsem s opozicí v každodenním kontaktu a vidím záběry dětí, které umírají kvůli tomu, že nemají dostatek léků a potravin,“ upozorňuje.
V zemi, která má jedny z největších zásob ropy na světě, podle Charanzové dochází k humanitární katastrofě a událostmi posledních čtyř let, za které nese odpovědnost Nicolás Maduro, by se měl zabývat mezinárodní trestní tribunál. „To, co vidíme, jsou zvěrstva páchaná na lidech,“ zdůrazňuje europoslankyně.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku