ArtCafé – Inkognito umělci (2019)

Přidal: Premek |

Březen 22, 2019

Jaké to je tvořit v současné době pod pseudonymem? Přináší to více svobody a fungují pseudonymy ve všech oblastech stejně? Pozvání k rozhovoru přijal mimo jiné autor Oprasku sčeskí historje. Moderuje Tomáš Novotný, hudbu zaměřenou rovněž na muzikanty známé pod pseudonymy vybírá Pavel Zelinka. Živý vstup z knižního veletrhu v Lipsku připravuje Markéta Kaňková.

Hovoří pan Jaz a Jednička ze skupiny Letenská parta.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Lit.: Novotný, Tomáš: Jak se v Česku tvoří v utajení? In web ČRo 3 Vltava, 27. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký ve vás vyvolává pocit, když v rádiu slyšíte tajemné Gorillaz, média informují o pouličním uměním Banksyho, na ceny Magnesia Litera je nominována Manželka filmového kritika, Zlatou stuhu za nejlepší knihu si odnese Toybox a na Twitteru čeští politici vášnivě debatují s Posledním skautem? Chtěli byste znát pravá jména inkognito umělců, nebo vás naopak tato schovávaná baví? Umění skryté za pseudonymy láká veřejnost odjakživa.

Pouličního umělce Banksyho zná asi každý. Tajemným fenoménem severoamerických měst se však už v 80. letech staly tzv. kachlíky Toynbee. Ve skutečnosti se jednalo o mozaiky z linolea s opakujícím se záhadným nápisem, které se z Filadelfie začaly po stovkách šířit do dalších měst. O jejich poselství i identitě autora se spekuluje dodnes. Více o Toynbee se dozvíte třeba v dokumentu z roku 2011.

Umění skryté za pseudonymem ovšem není výsadou jen anglosasky hovořících zemí. Jako „iránský Banksy“ bývá označován Black Hand, a to kvůli podobně zvolené výtvarné technice s úderným poselstvím. Black Hand například upozorňoval na nebezpečí obchodu s orgány, který je v Íránu legální a pro chudé někdy představuje významný zdroj příjmů, nebo na znevýhodněné postavení žen, které mohou v Íránu jen velmi omezeně pronikat do veřejné sféry.

Facebook nepoznal uměleckou satiru

Spíše než na ulicích se s uměním pod pseudonymy setkáváme na internetu. Nejznámější německá streetartistka si říká Barbara a na sociálních sítích ji sleduje přes milion lidí. Barbara se proslavila hlavně tím, že do veřejného prostoru umisťovala nálepky, které satiricky reagovaly na neonacistické nápisy nebo je parodovaly. Nicméně Facebook začal mazat fotky jejích děl, jež umisťovala na svůj profil, a to v souvislosti s německým zákonem proti šíření fake news na sociálních sítích. Facebook totiž nepoznal, že se jedná o satiru a Barbaře byl zablokován účet. Po stížnosti umělkyně, oceněné i prestižní německou televizní cenou Grimme, se jí společnost omluvila a nyní už účet opět funguje.

Stejný osud postihl i českého kreslíře Jaza, autora Oprásků sčeskí historje, který je v českém prostředí jedním z nejsledovanějších inkognito umělců.

Pod pseudonymem však v Čechách vystupují i ti, kteří provokují či kritizují komunity menšího rázu. Oficiální facebookovou stránku Letenská parta, kterou založila radní Hana Třeštíková, si tak na paškál vzala Letenská parta tl;dr. A zde hrozí prozrazení autorů mnohem více než u celorepublikové skupiny.

Anonymní umělci se samozřejmě objevují i v hudbě. Legendární The Residents fungují na scéně nepřetržitě 50 let a stále není jasné, kdo za touto konceptuální partou stojí. Jediné známé jméno je Hardy Fox, který svou identitu odhalil před dvěma roky, kdy z kapely odešel.

Celé ArtCafé včetně hudebního výběru Pavla Zelinky, který se také zaměřil na inkognito umělce, si poslechněte zde.

Lit.: Hroch, Jaroslav: Zmikund je zpátky. Facebook kvůli Tisovi s Hitlerem blokoval satiristickou stránku Opráski sčeskí historje. In web IRozhlas, 22. 3. 2019 (článek). – Cit.: Facebook několik dní blokoval přidávání příspěvků na populární satirické stránce Opráski sčeskí historje a posléze ji zablokoval úplně. V pátek odpoledne ale stránku znovu obnovil. Důvodem byl pravděpodobně příběh s Jozefem Tisem a Adolfem Hitlerem z tohoto týdne. Stránku, která vznikla v listopadu 2012 a ironickou formou popularizuje českou historii, sleduje na facebooku přes sto tisíc lidí.

„Publikování vaší stránky bylo zrušeno z důvodu používání nenávistných slovních projevů,“ uvedl Facebooku důvod, proč přikročil k úplnému blokování stránky. Společnost řeší přípustný obsah ve svých Zásadách komunity.

V kapitole o nenávistných slovních projevech se přímo píše: „Na Facebooku nepovolujeme nenávistné slovní projevy, protože vytváří prostředí zastrašování a vyloučení a v jistých případech mohou podpořit i násilí spáchané v reálném světě.“

Ironie, sarkasmus, černý humor

Podle odborníka na extremismus z brněnské Masarykovy univerzity Miroslava Mareše se ale u stránky Opráski sčeskí historje o extrémní projev nejedná. „Myslím, že to není extremismus, je to ironie, sarkasmus. Nevím, co bych k tomu řekl jiného. Někomu může připadat vtipný, někomu ne, ale není to ani nějaké závažné zabroušení do černého humoru,“ řekl politolog serveru iROZHLAS.cz.

„Představa, že by tento komiks vybudil po osmdesáti letech nenávist mezi Čechy, Slováky a Němci, to si rozhodně nemyslím,“ dodal Mareš.

Hlavním problémem se podle autora a kreslíře s přezdívkou Jaz stal příspěvek, který pojednává o schůzce Adolfa Hitlera a kněze, později prezidenta klerofašistického Slovenského štátu, který byl také satelitem nacistického Německa.

„Prblém jě s opsachem opsachujícím Jozefa Ťisa a důvodem bdue zřejmňě nádoroveckí buthurt,“ uvedl Jaz pro server iDNES.cz, věrný svému charakteristickému způsobu vyjadřování, který používá také v historických komiksech.

Nahlásit Hitlera na facebooku

Na facebook autor přidal komiks s Hitlerem a Tisem, na kterém řeší vznik Slovenského štátu. Správci sociální sítě ho ovšem smazali. Následovala nová, cenzurovaná verze. Ani ta se ale společnosti Facebook nelíbila. Autor posléze přidal další obrázek, pouze s Tisem, ve kterém si dělá legraci z facebooku a zároveň ho kritizuje.

„Stačilo závadné chování Adolfa nahlásit na facebooku a zachránil jsem náš stát od velké ostudy,“ stálo na obrázku. I ten ovšem síť odstranila a stránce dala třídenní zákaz přidávat obrázky. V pátek pak stránku zablokovala úplně. Proti tomu podali autoři odvolání. Okolo třetí hodiny odpoledne pak Facebook stránku znovu obnovil.

Ani první, ani poslední

Problematické u ověřování obsahu na facebooku je totiž samotné nastavení kontroly. „Není to první ani poslední stránka, kterou Facebook někomu zablokoval. Stačí, když stránku nahlásí určitý počet uživatelů, a Facebook potom koná. Jednak to posuzuje automaticky, a pak to dává k posouzení lidským moderátorům a editorům,“ řekl serveru iROZHLAS.cz šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

Je ovšem vždy otázka, kdo se bude konkrétním případem zabývat a jak ho vyhodnotí. Případ Oprásek není vůbec ojedinělý, upozorňuje Slížek s tím, že je rizikové založit si podnikání vyloženě na Facebooku, protože může kdykoli dojít ke smazání stránky.

Lidští moderátoři nemusí být schopni adekvátně posoudit, zda se jedná o ironii či sarkasmus, nebo zda jde opravdu o nenávistný a extremistický obsah. „Problémy samozřejmě jsou, protože Facebook nezveřejňuje, kolik má českých editorů, jestli vůbec nějaké má. Opravdu nevíme, kdo to posuzuje a jak je schopný to posoudit,“ dodal Slížek.

Opráski sčeskí historje sice začal jako internetový komiks, lépe řečeno jako strip, tedy velmi krátký typ komiksu, jeho svérázný způsob komentáře historických událostí si ale rychle vydobyl své příznivce.

V roce 2013 vydalo nakladatelství Grada Opráski knižně a zaznamenaly velký úspěch. V tom samém roce vyhrála komiksová stránka v kategorii One (wo)man show anketu Křišťálová Lupa.

V roce 2014 se pak přímo v Nové budově Národního muzea uskutečnila výstava komiksů pod názvem Opráski sčeskí historje 20. století.

Radiodokument