Osobnost Plus – Agnieszka Holland (2019)

Přidal: Premek |

Duben 3, 2019

Agnieszka Holland, režisérka. Dělal ústupky nacistům i komunistům. Šarlatán, muž, o kterém právě začíná v Česku točit film. Proč se sem vrátila, když ji tady v 60. letech zavřeli do vězení? A jaký vzkaz posílá k narozeninám Milanu Kunderovi? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 2. 4. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 6. 4. 2019 (ČRo Plus, 10:07 h.); 7. 4. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Naše země se přiblížily ke komunismu s nacionalistickou a bezpečnou tváří, soudí Agnieszka Holland. In web ČRo Plus, 2. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Agnieszka Holland patří mezi přední světové režisérky a scenáristky. Získala desítky nominací na světové filmové ceny, mnohdy proměněné na ocenění. Témata svých filmů a scénářů hledala předvším v době nacismu, ale také ve středoevropském prostředí pod sovětským vlivem za komunismu, ve kterém vyrůstala a dospívala.

Výběr témat vnímá jako ryze instinktivní. „Čtu dost scénářů a pochopitelně také knížky a články. Něco mě inspiruje a oslovuje, ale ne vždy se mé důvody dají racionálně vysvětlit. Pochopitelně to vysvětlovat musím, protože se mě lidé ptají. Přesto je v tom určité tajemství a otázka, proč zrovna v tomto okamžiku volím právě tento scénář,“ uvádí.

Agnieszka Holland je polská režisérka a scenáristka. Vystudovala pražskou FAMU v roce 1971. Svou kariéru zahájila jako asistentka režie u Krzysztofa Zanussiho a Andrzeje Wajdy. Její první samostatný film Provinční herci byl kronikou složitých vztahů v zákulisí v divadle malého městečka, mnohými chápaný jako metafora tehdejší politické situace v Polsku. Za její nejlepší dílo je považován film Evropa, Evropa, natočený podle životopisu Solomona Perela, židovského mladíka, který utíká z Německa do Polska po Křišťálové noci v roce 1938. Film byl oceněnn Zlatým glóbem a získal nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film. Natočila mimo jiné třídílné drama pro HBO Hořící keř o sebeupálení Jana Palacha. Sama období poznala na vlastní kůži, v době pražského jara a začínající normalizace studovala zmíněnou pražskou FAMU.

Osud jednotlivce

V této souvislosti zmiňuje film „Šarlatán“, který právě natáčí. Je o osudu českého léčitele Jana Mikoláška, který se dostal do konfliktu s komunistickým establishmentem a stal se obětí vykonstruovaného procesu. Holland dává nahlédnout do příprav filmu ve spolupráci se scenáristou Markem Epsteinem.

„Víc než analýza totalitního režimu mě zajímá konflikt mezi jím a osudem jednotlivce. V onom režimu se totiž osudy jednotlivců vždy jistým způsobem zrcadlí, a to se mi zdá zajímavé. Protože se s nimi pak každý může ztotožnit a najít v sobě empatii. Chápe, že by to mohlo potkat i jeho.“

Ve výběru mých scénářů je určité tajemství. Agnieszka Holland

Co byla fantazie, dnes ožívá

Seriál „1983“, na kterém se podílela a který vznikal v kontextu románu George Orwella „1984“, dává dnes Agnieszce Holland zpětnou vazbu. Když práce vznikala, označila režisérka seriál za dystopický. V současnosti se jí zdá být realitou.

„Byl to námět i scénář Američana, který žije od určité doby v Polsku. Zajímal mě na tom přístup k alternativní historii. Seriál je na téma, co by bylo, kdyby komunismus nezmizel, ale přijal by jinou, nacionalistickou, totalitní a zároveň pro obyvatele výhodnou a bezpečnou formu. Ano, naše země se k tomu poněkud přiblížily. Nejde jen o Polsko, ale taky Maďarsko…“ komentuje.

Podle autorky to není poprvé, kdy se některý z jejích filmů, původně míněný jako nepolitická dystopie, stal změnou poměrů realitou. „Asi budu točit pohádky,“ glosuje s jistou mírou ironie.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s režisérkou Agnieszkou Holland. Dozvíte se ještě, co si myslí o Donaldu Trumpovi, o krizi demokracie, co podle ní tíží svět, kolik členů její rodiny režíruje nebo co přeje Milanu Kunderovi k jeho kulatým narozeninám.

Radiodokument