Plus Speciál – Migrace: Konec krize (2019)

Veřejná debata. Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Radka Denemarková, spisovatelka;  Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni;  Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause​;  Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy;  Robert Stojanov, Mendelova univerzita v Brně.

Natočeno 2019 (Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové). Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Plus, 18:30 – 20:00 h.).

Pozn.:  Migrační krize skončila. V posledních dvou letech jsou podle dat OSN počty příchozích do Evropy nižší než v roce 2014 (tedy před vypuknutím tzv. migrační krize). Je integrace imigrantů úspěšná? Jak migrace změnila a mění Evropu?  O tom bude naše další veřejná debata.

Zapojte se i vy. Přijďte přímo do knihovny, nalaďte vysílání Českého rozhlasu Plus nebo sledujte živý VIDEO přenos na Facebooku Český rozhlas Plus. Diváci v sále ovlivní průběh debaty díky hlasování během přímého přenosu.

Lit: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Migrace: Konec krize? Teď máme pouze taktickou přestávku, řekl v rámci debaty Plusu Jiří Weigl. In web ČRo Plus, 14. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledních dvou letech jsou podle dat OSN počty příchozích do Evropy nižší než v roce 2014, kdy migrační krize propukla naplno. Je integrace imigrantů úspěšná? Jak změnila a mění Evropu? Otázky veřejné debaty Plusu z Hradce Králové, které položil Michael Rozsypal.

Podle ředitele Institutu Václava Klause Jiřího Weigla Evropská unie v migrační krizi rozhodně neuspěla a dnes máme „jen taktickou přestávku. Protože pokračovat v přístupu k migrační politice z roku 2015 by bylo naprosto smrtící,“ řekl v rámci veřejné debaty.

S Weiglem svým způsobem souhlasí spisovatelka Radka Denemarková, když říká, že „východoevropské země migrační krizi nezvládly. Použili jsme ji jako virtuální důvod k tomu, abychom dali šanci populistům. Něco, co znamená morální povinnost, jsme posunuli do politiky a ekonomie.“

Pánek: EU to zvládla

Opačný pohled má ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. „Evropská unie migraci zvládla. Velkou roli hrál faktor pašeráckých sítí, protože každý uprchlík znamenal pro převaděče tisíce dolarů. Byznys se výrazně podařilo rozbít. Pomoc na místě by měla fungovat v Iráku v Afghánistánu a v Sýrii,“ tvrdí.

Podle Pánka jsme nebyli schopni přijmout ani dva tisíce migrantů „a mohli jsme se z toho zbláznit.“ Naši politici, včetně těch nejvyšších, kteří nás tehdy měli uklidnit, místo toho strašili a tvrdili, že se nově příchozích musíme bát.

Pánek se domnívá, že hlavním motorem další, budoucí migrace budou klimatické změny. „Evropa má řídit ekonomickou migraci, nemá být otevřená všem a vždycky. Doufejme, že se jí podaří zpomalit.“

Špicar: EU je hybrid

Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar Unii nepovažuje za dokončený projekt, spíš za zvláštní hybrid. „Migrační krize byla ukázkou toho, že když měla EU fungovat společně, tak nefungovala,“ myslí si.

 „Důležité je, abychom byli schopni rozlišovat mezi individuální a masovou migrací. To je fenomén, který vytvořil krizi – masový přesun lidí, kteří si nesou svůj způsob života a chtějí v něm pokračovat za jiných materiálních podmínek,“ uzavřel diskusi Jiří Weigl.

Hosty veřejné debaty byli:
spisovatelka Radka Denemarková,
ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek,
ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl,
viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar
Robert Stojanov z Mendelovy univerzity v Brně.

Potřebuje evropská ekonomika imigranty? Co bude do budoucna hlavní faktor ovlivňující migraci. Odpovědi uslyšíte v záznamu veřejné debaty Plusu. Ptal se Michael Rozsypal.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)