Přes čáru – Protipotratové hnutí v Česku (2019)

Přidal: Premek |

Červen 3, 2019

Magazín Přes čáru o vlně protipotratového konzervativního tažení v USA a Evropě připravil Filip Titlbach.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 6. 2019 (ČRo Rádio Wave, 28 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Protipotratové hnutí sílí i v Česku. Může konzervativní lobby ohrozit autonomii žen? In web ČRo Radio Wave, 3. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve Spojených státech sílí protipotratové hnutí. Několik amerických států v posledních měsících zásadně omezilo přístup žen k legálním interrupcím. „Je to konzervativní odpověď na vlnu liberálních rozhodnutí soudů v osmdesátých letech. Tato rozhodnutí zařazuji do kontextu kulturních válek, které se v Americe vedou od sedmdesátých let,“ říká politoložka Zora Hesová z FF UK. V magazínu Přes čáru diskutovala se zástupkyní Hnutí pro život Zdeňkou Rybovou.

Nejpřísnější zákon zavedla Alabama, kde interrupci úplně zakázali pod hrozbou vysokých trestů. Nově podpořili protipotratový zákon také zákonodárci v Louisianě. Zákon ještě musí podepsat demokratický guvernér státu John Bel Edwards, který ale oznámil, že ho podpoří. Tím se stane prvním americkým demokratickým guvernérem, který takovou normu podepíše. Odpůrci zákona se obrátili na nejvyšší soud a doufají v jeho zneplatnění.

Snahy o zpřísnění potratové legislativy existují i v Evropě. V České republice se o to snaží například Hnutí pro život. „Tyto zákony byly v sovětských satelitech do legislativy vyloženě vnuceny. Jednotlivé státy je musely přijmout. A česká legislativa je bez výrazných změn platná od roku 1957, což je, řekla bych, konzervativní, i když toto slovo používám v tomto ohledu nerada,“ říká Zdeňka Rybová. „Zákaz potratů vnímáme jako prostředek k ochraně žen, které jsou dnes zhusta k potratu donuceny. Zatím k tomu v Česku není připravená debata, natož politický prostor. Pokud by se na tom ale společnost shodla, budeme šťastní,“ doplňuje mluvčí Hnutí pro život.

Pokusy o zpřísnění legislativy nebo úplný zákaz potratů jsou v Česku podle Zory Hesové zatím marginální. „Ale kdo ví, možná budou úspěšné. Mění se každopádně způsob, jakým o morálních otázkách a o otázkách individuální svobody mluvíme. Paní Rybová hovoří o ochraně před potratem. To je absurdní vyjádření. Možnost potratu většinou představuje prostředek k realizaci osobní svobody,“ konstatuje politoložka. Skupiny, které se snaží prosadit zpřísnění potratových zákonů, podle ní přináší do společenské diskuze pohled, který není založený na snaze o zajištění osobní autonomie a zodpovědnosti jednotlivců.

„Když se někdo rozhodne pro potrat, tak není zastáncem potratů. Je to zastánce možnosti rozhodovat se autonomně, bez toho, aby mu do toho mluvil stát. Hnutí pro život je odlesk amerických kulturních válek. Vychází to i z názvu hnutí. Snaží se tuto otázku konceptualizovat úplně jinak. Ne jako otázku autonomie ženy, ale jako otázku, která dává primát morální, konzervativní fikci. A tou je zásada otočit otázku směrem od svobodné vůle individua,“ dodává Hesová.

Z čeho vychází hodnoty platforem, jako je Hnutí pro život? Jak chtějí dosáhnout svého cíle v ateistickém Česku? A jakým politickým stranám a vlivným skupinám tyto názory konvenují? Poslechněte si celý díl magazínu Přes čáru s politoložkou Zorou Hesovou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Zdeňkou Rybovou z Hnutí pro život.

Radiodokument