Zaostřeno na Housing First (2019)

Ministerstvo práce a sociálních věcí na tento přístup letos vyčlenilo 150 milionů korun z evropských dotací. Peníze jsou určené na platy pracovníků a asistentů, kteří chudým lidem pravidelně pomáhají. O příspěvek můžou žádat města nebo pomáhající organizace.

Výzva vychází z brněnského projektu lokálně pojmenovaného Rapid Re-housing, ve kterém město zabydlelo padesát vylosovaných chudých rodin. Většina z nájemníků si bydlení i po dvou letech udržela. V Brně se ale rozhořel spor o to, jestli a jak peníze nabízené ministerstvem využít pro pokračování tohoto programu.

O dotaci v rámci programu Housing first žádají na Plzeňsku a hlásí se i další města. Třeba Trutnov, kde o peníze, přes pět milionů korun, žádá oblastní charita. O zapojení do projektu Housing first má zájem taky Hodonín, Jeseník, České Budějovice, nebo Jihlava. V krajském městě Vysočiny žije podle odhadů radnice až 200 jednotlivců bez vlastní střechy nad hlavou a až sto rodin s dětmi v bytové nouzi.

Brno

Sociální projekty v Brně v minulých čtyřech letech prosazovalo a mělo na starosti hlavně hnutí Žít Brno. To se po podzimních komunálních volbách do zastupitelstva nedostalo. Koalice Pirátů, KDU-ČSL, ČSSD a s ODS v čele, chtěla na květnovém jednání zastupitelů schválit, že magistrát bude od ministerstva žádat peníze na podporu chudých lidí ve 40 bytech z jiných sociálních projektů (tzv. výzva 52), a pak na podporu lidí ve 20 bytech vyčleněných v projektu Housing first (tzv. výzva 108).

Do sálu na Nové radnici přišlo tehdy na protest přes sto lidí s transparenty, kteří upozorňovali na to, že bývalá koalice vyčlenila na Rapid Re-housing a Housing first dohromady víc než 100 bytů. Zastupitelé nakonec rozhodnutí odložili na schůzi naplánovanou na druhou polovinu června. Radní mezitím chtěli jednat se starosty městských částí o tom, zda budou čtvrti ochotné víc bytů na projekt Housing first vyčlenit, říká náměstek primátorky Robert Kerndl z ODS.

Někteří zastupitelé projekt Housing first kritizují i proto, že z 50 domácností pravidelně platilo nájem a tím pádem si i po roce udrželo bydlení, 48 z nich. Po dvou letech to je 46 a 6 rodinám aktuálně ztráta bydlení kvůli dluhům hrozí. Terénní pracovníci číslo i tak považují za úspěch. A upozorňují, že díky projektu stát ušetřil ročně 1 a půl milionu korun třeba na zdravotní nebo ústavní péči o děti.

Úspěch?

Někteří politici úspěch rozporují. A upozorňují, že lidé na nájemném dluží přes půl milionu korun. K tomu neuhradili 250 tisíc za poplatek na odpad. A dalších 250 tisíc korun dluží tři rodiny, které kvůli neplnění podmínek projektu v městských bytech nebydlí. Bezmála polovina rodin však dluží částku menší než 10 tisíc korun a některé rodiny uzavřely splátkový kalendář. Předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka vysvětluje, že sociální pracovníci ze svých peněz přispěli skoro 40 tisíc korun navíc rodinám, které se dostaly do neočekávaných situací, a hrozilo by jim, že nájemní smlouvu neprodlouží.

Dluhy na nájemném jsou pro brněnské zastupitele zásadním argumentem pro dlouhé diskuze o pokračování projektu Housing first. Sociální pracovníci, kteří s ubytovanými klienty pracují, dluhy na nájemném vysvětlují zčásti i tím, že domácnosti platí po splatnosti, protože včas nedostanou dávky od státu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dává lidem třeba přídavky na dítě a živobytí, nebo doplatek a příspěvek na bydlení. Zaměstnanci ministerstva dávkový systém aktuálně revidují. Chtějí ho zjednodušit a zpřehlednit. O současném i budoucím stavu mluví Petr Beck, ministerský rada v oddělení nepojistných sociálních dávek. Poslechněte si rozhovor s ním i celý pořad Zaostřeno.