Pro a proti – Zájmy České republiky v unijních institucích (2019)

„Je to velký politický debakl, a to nejen pro Českou republiku, ale obecně pro střední Evropu nebo skandinávské země,“ říká výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda, který vidí problém v tom, že se nám nepodařilo ovlivnit výběr šéfa unijní diplomacie, jímž se má stát španělský ministr zahraničí Josep Borrell.

Ten se podle Jandy otevřeně vyjadřuje ve prospěch Ruska a české zájmy prý nereprezentují ani další kandidáti na nejvyšší unijní funkce – případně se proti nim dokonce vymezují, například pokud jde o vznik společné evropské armády.

V našem zájmu skutečně nebylo, aby se Frans Timmermans stal šéfem Komise. Problém je v tom, že jsme opět neměli žádnou jinou alternativu. Jakub Janda

Janda kritizuje, že vláda stále oficiálně nenominovala českého eurokomisaře, byť se obecně předpokládá, že bude pokračovat dosavadní komisařka Věra Jourová (ANO): „Stále nemáme jasno, jaké chceme portfolio. Ty stovky diplomatů nemají od vlády přesné zadání,“ uvádí s tím, že jiné státy mají ve vyjednáváních náskok.

„V klidu jsme se mohli během jara rozhodnout, že budeme Jourovou prosazovat na místopředsedkyni pro digitální agendu – v tom je silná a má podporu baltských a skandinávských států. Ale to jsme neudělali. Jsem v pozici toho, kdo něco zablokoval, ale výsledek je, že nemáme zastoupení. Francie, Německo a další větší státy se rozhodly, že náš region nebude zastoupen v nejvyšších pozicích,“ dodává analytik.

Jednání za zavřenými dveřmi

Francouzský prezident Emmanuel Macron navíc prohlásil, že je zásadně proti dalšímu rozšiřování Unie, aniž by se reformovala. „Nemůžeme být rukojmím malých skupin, které se tvoří,“ zdůraznil.

„Prezident Macron to v poslední době přehání a dává najevo sílu Francie a Německa. To vůbec není dobře. Dospěli jsme ke kompromisu a dohodli se všechny členské státy, a tak by to mělo vypadat,“ reaguje poslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Je škoda, že jsme jako Visegrádská skupina nedali dohromady žádného kandidáta (na předsedu Komise). Ale stále jsou ve hře posty komisařů a jejich portfolia. Jaroslav Bžoch

Oceňuje, že byl odmítnut princip tzv. spitzenkandidátů, a na rozdíl od Jandy se nedomnívá, že by dosavadní jednání byla pro Česko prohrou. Navíc je prý třeba počkat na volbu místopředsedů Komise, v níž prý má šanci Slovák Maroš Šefčovič.

Podle člena sněmovního výboru pro evropské záležitosti naopak může být z pragmatického hlediska dobře, že nejvyšší unijní posty obsadily nejmocnější státy, protože nyní se bude hrát o posty v Komisi.

„Nejzajímavější by pro nás bylo portfolio vnitřního trhu nebo energetika. Myslím, že aniž bychom měli na stole jméno, tak naši zástupci včetně premiéra o tom se svými partnery mluví. Nemyslím si, že bychom zaspali,“ míní poslanec, byť připouští, že rozhodnutí vlády by znamenalo výhodu.

Nezůstáváme ale často u toho, že něco zablokujeme, aniž bychom si vyjednali nějaký zisk? „Ono to tak vypadá, ale nesouhlasím s tím. Je to politika, která se dělá za zavřenými dveřmi, takže ty informace nejsou nikde dostupné,“ uzavírá Bžoch s ujištěním, že i naši představitelé v Unii dělají výměnné obchody.