Interview Plus – Pavel Rychetský (2019)

Miloš Zeman se v roce 1998 dostal do podobného sporu s tehdejší hlavou státu Václavem Havlem. Tehdy sám tvrdil, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády. „Z toho jednoznačně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo nelíbí,“ řekl tehdy Zeman.

„Nechci příliš spekulovat, ale zdá se, že výkon prezidentské funkce má jistý mentální vliv na osobu, která do toho stolce zasedne,“ komentuje Rychetský slova současné hlavy státu.

„Viděli jsme to u všech tří prezidentů od roku 1989. Byly to všechno relativně silné osobnosti, které si ve svěrací kazajce, kterou pro ně ústava představuje, pohodlně nežily. Rády by nalezly způsob, jak to sevření uvolnit nebo jak se z něj vymanit,“ dodává předseda Ústavního soudu. Dá se tak tvrdit, že prezident je v případě jmenování členů vlády „strojem na podpisy,“ jak s oblibou komentuje?

Je stroj na podpisy

„V tomto případě nepochybně takovým strojem na podpisy je,“ myslí si. „Tady ústava neposkytuje žádný prostor pro vyjednávání, pro zvažování důvodů pro a proti a je nekompromisní.“ Rychetský by ale nepoužil slova předsedy ČSSD Jana Hamáčka, podle kterého je současný stav na bodu mrazu, kdy prezident odmítá jmenovat ministra kultury navrženého za sociální demokracii, za stav na hraně ústavy.

„To bych nepoužil, ani že jsem na hraně ústavní krize. Ale nemohu vyslovit velkou radost nad fungováním systému, který by měl striktně zajistit fungování státu a plnění ústavních pravidel.“

Pravidla, která nastoluje první zákon země, jsou nesmírně důležitá, „protože jakmile se poruší jednou, mohou se porušovat stále… Stabilita celého systému je tak nahlodána tím, že vidí, že ani ti nejvyšší představitelé státu a institucí, které vznikly demokraticky a které si občané ustanovili, neprojevují dostatečnou úctu a respekt k ústavě, na kterou složili slib,“ varuje Rychetský.

Máme hybrid

Často se spekuluje o jakémsi poloprezidentském systému, který by Hrad zřejmě tak rád viděl.

„Je to samozřejmě jen úvaha, ale náš ústavní systém je podle mne jakýsi hybrid. Není to čistá parlamentní forma vlády, která stále převažuje třeba i proto, že vláda je stále odpovědná parlamentu. Do toho systému ale někdy před 7−8 lety hodili naši poslanci a senátoři vidle. To když ústavu novelizovali a změnili způsob volby prezidenta…, ale bez jakýchkoli dalších ústavních změn.“

Najednou se, a to už od vzniku první československé ústavy v roce 1920, „vklínil prvek, o kterém si netroufnu říct, že je poloprezidentský, protože pravomoci se nezměnily, ale prvek, o kterém už dnes víme, že rozkymácel ústavní systém ČR,“ vysvětluje soudce.

„Zároveň ale nevylučuji, že by se ve stejné situaci tento, nebo jiný prezident, který by nebyl zvolený přímou volbou, nechoval stejně jako ten současný. Což souvisí s osobou, která zastává funkci prezidenta, a s celkovou nestabilitou našeho ústavního systému,“ dodává Pavel Rychetský.

Věří předseda Ústavního soudu v nezávislost justice? Jaké postavení by měli mít státní zástupci? Jak vysvětluje institut kompetenční žaloby? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.