Xaver a host – Marie Formáčková (2019)

Přidal: Premek |

Červenec 4, 2019

Marie Formáčková hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 7. 2019 (ČRo Plzeň, 30 min.). Repríza 24. 8. 2021 (ČRo Region).

Lit.: Veselý, Luboš Xaver – Myslivečková, Jana: Spisovatelka Marie Formáčková: Takovou koncentraci slušných lidí, jakou jsem potkala ve vězení, jsem zažila málokde. In web ČRo Plzeň, 3. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatelka, publicistka a novinářka Marie Formáčková učila deset let vězně jazyky a Xaverovi se svěřila, že dodnes na to má hezké vzpomínky. Se známými osobnostmi napsala mnoho knih, ty nejpopulárnější s Helenou Růžičkovou, Zitou Kabátovou a Petrem Novotným. Ve své novinářské profesi v časopise Vlasta se seznámila i s Gustou Fučíkovou, která tehdy byla čestnou předsedkyní Svazu žen.

K učení ve vězení přivedla Marii Formáčkovovou náhoda. Psala zrovna knihu se zpěvačkou Věrou Bílou, když k ní zavítal kamarád. Hledal učitele jazyků, ochotného chvíli vězně učit. Marie kývla a z chvíle se nakonec stalo deset let. Na výuku vězňů vzpomíná ráda, s některými je dodnes v kontaktu a sleduje jejich život na svobodě.

Má radost z žáků, kteří se uchytili, mají práci, rodinu. Nedávno si přečetla slova jednoho žáka, který napsal: „Děkuji vám paní učitelko a páni učitelé, že jste ze mě udělali člověka.“ Někdy jí dávali vězni kontrolovat i dopisy, které psali domů, jestli tam nemají chyby. V jednom dopise se dočetla: „Uvědom si, že až se vrátím na svobodu, tak už to nebude ten Vojta jako předtím, já už jsem jiný člověk. Já už mám středoškolské vzdělání.“

Deník mezi životem a smrtí Heleny Růžičkové

První impuls k psaní knih dala Marii její kamarádka Helena Růžičková a nakonec napsaly společně deset knih. Za nejlepší považuje spisovatelka první z nich „Deník mezi životem a smrtí“. Poslední roky života Heleny prožily přítelkyně společně, včetně posledního Štědrého večera. Onu štědrovečerní noc požádala Helena, aby jí Marie odvezla do plzeňské nemocnice: „Na tu cestu úplně prázdnou dálnicí nikdy nezapomenu. K zemi se najednou začaly snášet obrovské vločky a já jsem pustila stěrače. A Helena mi řekla: ‚Nech to být, to příroda se se mnou loučí, ty vločky jsou jako krajkové dečky, které háčkovala moje maminka‘.“

Ringo Čechovi řekla jednou Gusta Fučíková: „Soudruhu Ringo, vezmu tě do Svazu žen“

„Já jsem poznala Gustu Fučíkovou v ženském časopise Vlasta, který patřil Svazu žen. Naší hlavní šéfovou byla tehdy Marie Kabrhelová a Gusta Fučíková byla čestnou předsedkyní Svazu žen. Chodila k nám občas na porady, byla to milá a příjemná paní. Když se jí líbil nějaký můj článek, tak říkala: ‚Z tebe by měl Julek radost‘. Jednou chtěla vidět Dívčí válku Ringo Čecha, a tak jsme nakonec seděly spolu v první řadě, a já čekala, co bude. Představení se jí líbilo a po skončení Ringovi řekla: ‚Soudruhu Ringo, vezmu tě do Svazu žen‘.“

Pokud vás zajímá, jak Marie Formáčková vzpomíná na Zitu Kabátovou, včetně památné hlášky herečky: „Mě bavilo být mužům věrná, každý měl svůj měsíc,“ pusťte si záznam pořadu.

Radiodokument