Balanc – Perfekcionismus (2019)

Přidal: Premek |

Červenec 10, 2019

Jaké jsou druhy perfekcionismu a jak ho na sobě poznat? Co odlišuje dobrý výkon a pracovitost od nedosažitelné dokonalosti? Proč perfekcionisté paradoxně odkládají práci a častěji se pokouší o sebevraždy? A co s tím dělat? Dozvíte se v magazínu Balanc, který připravil Petr Bouška.

Hovoří Petr Pražák, kouč a konzultant.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 7. 2019 (ČRo Rádio Wave, 20 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Pochybnosti o sobě nemají jen mrtví a psychopati. Jak se vyrovnat s perfekcionismem? In web ČRo Radio Wave, 9. červenec 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Chyba není vina, je to něco přirozeného a také způsob učení. Výzkum zjistil, že úspěšné týmy hlásí často více chyb. Nedělají jich více, ale přiznávají je a učí se z nich,“ řekl v pořadu Balanc Petr Pražák, kouč a konzultant. Pochyby o sobě nemají prý jen mrtví a psychopati. Kdo jsou perfekcionisté a co zažívají?

„Mluvíme o třífaktorovém modelu perfekcionismu. Sociálním, když se bojíme, jak na nás bude koukat okolí. O perfekcionismu orientovaném na sebe, kdy sobě klademe nesplnitelné nároky. Třetím je pak perfekcionismus namířený vůči ostatním.“ Jedna teorie říká, že takové chování je reakcí na chaotické dětství. Další ho spojuje s pořadím v rodině, prvorození mohou mít větší sklony k perfekcionismu, ale rozhodně to neplatí stoprocentně. Částečně je perfekcionismus zapříčiněn geny, podíl má výchova i prostředí, ve kterém vyrůstáme.

„Přispívá k tomu také kapitalistický systém zaměřený na výkon a individualismus s kořeny v thatcherovské Velké Británii. S dnešním růstem perfekcionismu také souvisí rozvoj sociálních sítí.“

„Znáte to z filmu Pelíšky. Tatínek, kterého hraje Jiří Kodet, drtí ostatní a snaží se mít vše dokonalé.“ Perfekcionismus je mnohdy spojený s vnitřní nejistotou a nízkým sebehodnocením. Pro perfekcionistu je důležité obstát vůči okolí, je s tím spojena velká úzkost a strach ze selhání. A naopak úleva, když selhání nepřijde. Radosti z dokončené práce nebo z úspěchů ale perfekcionisté moc nezažívají.

„Chtějí stále více a lépe, ale pořád zůstává strach ze selhání.“ Každý člověk má základní míru štěstí. Když se v životě daří nebo nedaří, tak naše spokojenost stoupá a klesá, ale vrací se vždy na nějakou základní úroveň. Perfekcionisté ale hledají, jak by to mohlo být ještě lepší. Ženou se za mrkví na provázku, která před nimi pořád utíká. „Přispívá k tomu také kapitalistický systém zaměřený na výkon a individualismus s kořeny v thatcherovské Velké Británii. S dnešním růstem perfekcionismu také souvisí rozvoj sociálních sítí.“

Lze s tím pracovat, třeba změnou perspektivy. Podívat se na věc z nadhledu. Jak nás chyba v prezentaci bude ovlivňovat třeba za pět let? Se sklony k perfekcionismu můžete pomoci i lidem ve svém okolí. Často jsou citliví na zpětnou vazbu. Proto je dobré k nim přistupovat vlídně, vyprávět jim třeba o svých chybách.

Pusťte si celý díl magazínu Balanc o perfekcionismu, chybování a přehnaných nárocích.