Seriál Radiožurnálu – 50 let od přistání na Měsíci 1/5 (2019)
Připravil Jaroslav Skalický a další.
Hovoří Jaroslav Skalický, Tomáš Černý.
Natočeno 2019. Premiéra 15. – 19. 7. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) již po smrti J. Skalického.
Obsah: 1. díl: SSSR ve vedení: První umělá družice Sputnik 1 (3:45) - 2. díl: Náskok SSSR: Kosmický program jako nástroj propagandy (3:26) – 3. díl: Reakce USA na let Gagarina: Cíl = Měsíc (3:48) – 4. díl: USA versus SSSR. Američané měli ve vesmíru co dohánět (4:04) – 5.
Lit.: Skalický, Jaroslav: SERIÁL. 50 let od přistání na Měsíci. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. červenec 2019 (článek). – Cit.: Před půl stoletím člověk poprvé přistál na Měsíci. Úspěšnou misí Apolla 11 vyvrcholil projekt, který 8 let před tím vyhlásil americký prezident Kennedy. Cestu od prvního vstupu umělého tělesa do vesmíru – sovětského Sputniku – až k legendárnímu kroku Neila Armstronga z žebříku na měsíční povrch připomínáme v dalším seriálu Radiožurnálu.
Úspěšnému přistání na Měsíci předcházela léta usilovného výzkumu a práce jak ve Spojených státech, tak v Sovětském svazu: desítky kosmických letů, hodiny a hodiny výcviku a zkoušek. A také neštěstí, která stála lidské životy…
Na seriálu pracoval nedávno zesnulý reportér Jaroslav Skalický. První díly se staly jeho posledními reportážemi pro Český rozhlas. Seriál doplnili jeho kolegové z domácí redakce. Všestranného rozhlasáka, kterého jste mohli na vlnách slýchat čtyři desetiletí, si můžete připomenout podcastem Vinohradské 12 nebo poslechem jeho další autorské práce.
Poslouchejte příběh cesty na Měsíc celý týden na Radiožurnálu každé ráno v 8.50.
Lit.: Skalický, Jaroslav: 50 let od přistání na Měsíci. 1) Vypuštěním prvního Sputniku začaly Západ a Východ závodit ve vesmíru. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sputnik 1 byla první umělá družice, kterou člověk poslal do vesmíru. SSSR vede ve vesmírných závodech.
V sobotu to bude 50 let, co člověk poprvé vstoupil na jiné vesmírné těleso – Měsíc. Svou šlépěj otiskl do měsíčního prachu americký astronaut Neil Armstrong. Úspěšnému přistání na Měsíci předcházela léta usilovného výzkumu a práce jak ve Spojených státech, tak v Sovětském svazu.
Jako první umělá družice se z vesmíru hlásil Sputnik 1. Pípání družice odstartovalo kosmickou éru lidstva. Kouli o hmotnosti 84 kg vyslal na oběžnou dráhu Sovětský svaz. Let utkvěl v paměti významnému českému geofyzikovi a popularizátorovi kosmonautiky Jiřímu Mrázkovi.
„Dnes nám to připadá jako jednotvárné pípání, ale tehdy nám to připadalo jako hudba sfér,“ vzpomínal v 70. letech v Československém rozhlasu.
V lednu 1958 se přidaly USA, do kosmu poslaly družici Explorer. Je paradoxní, že obě kosmické velmoci vděčily za svůj úspěch třetí zemi – těžily ze znalosti německých techniků, kteří přišli do zajetí na obou dvou stranách.
A ani v jednom případě za prvním kosmickým úspěchem nestála věda, ale armáda. „Vypuštění Sputniku mělo velký psychologický a překvapivý efekt na západní populaci. Lidé ve Spojených státech se začali bát toho, že jim budou lítat ruské atomové hlavice nad hlavou a oni proti tomu nebudou mít obranu,“ vysvětluje ředitel české kosmické kanceláře Jan Kolář.
První lety do vesmíru tak neměly s kosmonautiku mnoho společného, měly především prioritu vojenskou. Jak Sovětský svaz, tak Spojené státy v tom viděly především obranné využití.
Vypuštěním prvního Sputniku spolu Západ a Východ začaly závodit i ve vesmíru. Po prvním kole byl v čele jasně Sovětský svaz.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku