Domeček jako televizor (2017)

„Mnozí lidé mu také říkali televizor, je jednopatrový, má podlouhlé okno přes celé průčelí prvního patra, přízemí bylo užitné, první patro obytné,“ říká fotograf a teoretik umění Tomáš Pospěch, který se fenoménem „šumperák“ řadu let zabývá.

Vyfotografoval už přes 500 domů, a jak sám tvrdí, nejvíce ho zaujalo, že se z projektu Josefa Vaňka stala legenda. Lidé si ho stavěli svépomocí a projektant si ho nemohl dále hlídat.

„Pan Vaněk píše, kolik hřebíků a cihel si máte pořídit, byl sám zedník, první dva domy si zkoušel sám fyzicky stavět, vychytával detaily, a pak píše v brožurce lidem, na co si mají dát pozor, jak mají jaký problém vyřešit,“ vysvětluje.

Proč se domu říká „šumperák“?

Majitelé domů, kteří dnes patří spíše ke starší generaci, jsou na rodinný dům typu V velmi hrdí, nechali na něm často kus života – příliš materiálu tehdy nebylo, například cihly se často sháněly ze zbouraných staveb.

„Většinou lidé stavěli první a také poslední dům v životě, takže až v průběhu stavby přicházeli na to, co udělali špatně. Například jestli bagrista měl jámu vykopávat podél vyhrazeného provázku na vnější nebo vnitřní straně,“ popisuje.

A proč se mu říká „šumperák“? Rodinný dům typu V navrhoval projektant Josef Vaněk na konci 60. let pro tehdejšího ředitele v nemocnici v Šumperku. Dům dnes v různých modifikacích najdeme téměř v každé české či moravské vesnici nebo městě.