Vizitka – Joe Grim Feinberg (2019)

Joe Grim Feinberg se narodil v Americe, jeho manželka ovšem pochází ze Slovenska. Z pozice antropologa a etnologa se rozhodl prozkoumat folklor východního Slovenska, do Košic to ale vzal oklikou přes Šalamounovy ostrovy.

„Jsem synem kulturního antropologa, který se specializoval na Tichomoří. Když mi byly čtyři roky, strávil jsem s ním nějaký čas právě na Šalamounových ostrovech,“ vysvětlil svůj vztah k tomuto koutu světa. „V Chicagu, kde jsem studoval, mi už skončily kurzy, měl jsem tři měsíce volno, a tak jsem se vydal právě tam.“

Ostrov, na kterém Joe kdysi pobýval s rodinou, je místo odlehlé a dostat se na něj je komplikované – nelétá sem letadlo a loď sem zamíří jen zřídka. Do Tichomoří si s sebou prozíravě přibalil i diktafon, na který ve střediskové obci, kde na loď čekal, nahrával od místních obyvatel povídky a písně. Nakonec se mu podařilo nahrát příběhy od lidí ze všech tamních etnických skupin.

Lata – hrdina, který pomáhá i škodí

V Tichomoří je oblíbený příběh o odysseovském hrdinovi jménem Lata. „Je to velice rozšířený hrdina, existuje v různých tradicích a kulturách od Havaje až po Velikonoční ostrovy. Je to námořník, postava, která staví základy kultury tohoto světa, ale taky trochu podvádí a komplikuje lidské vztahy,“ vypočítává Feinberg. Nikdo však nezná celý příběh této postavy. Etnolog Joe se ho pokusil poskládat podle vyprávění místních i podle informací, které našel v knihách. Pohádky ze Šalamounových ostrovů by nyní rád vydal knižně, jedná o tom s českým nakladatelem.

Loď, na kterou Feinberg čekal, nakonec přeci jen vyplula. Na odlehlém ostrově, který znal z dětství, ale nakonec mohl strávit jen den. Stejným spojem se totiž musel vrátit zpět, jinak by na místě uvízl. Jak se ostrov po pětadvaceti letech změnil? „Všechno bylo menší, než jsem si to pamatoval,” říká s veselou nostalgií v hlase.

Ze Šalamounových ostrovů Joe Grim Feinberg rychle odletěl do Spojených států, protože ho čekal projekt na Slovensku. Vydal se studovat slovenské soubory lidových písní a tanců. Výzkum vzal zgruntu. V košickém souboru Hornád se učil zpívat a tančit lidové tance. Došlo i na tancování pro veřejnost, ačkoliv to podle Joea „nebylo moc důležité vysoupení.“ Svůj výzkum shrnul v knize, která vyšla loni slovensky pod titulem „Vrátiť folklor luďom.“