Interview Plus – Jakub Landovský (2019)

Přidal: Premek |

Srpen 8, 2019

Česká republika navzdory slibům a proklamacím politiků neplní svůj závazek ke spojencům v Severoatlantické alianci a nedává dvě procenta HDP na obranu. Přesto počítá s tím, že by jí v případě ohrožení přispěchaly ostatní státy na pomoc. Není Česko v Alianci kvůli tomu bráno za černého pasažéra? Zeptáme se nastupujícího českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 8. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael: Ve výdajích na obranu jsme v NATO pátí od konce, v roce 2024 se to změní, věří velvyslanec Landovský. In web ČRo Plus, 7. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko si letos připomnělo 20. výročí vstupu do NATO. Podle průzkumů je se členstvím většina společnosti spokojena, politici ale stále nejsou ochotni zvýšit výdaje na obranu na úroveň 2 % HDP.

„Samotné členství v Alianci zvyšuje naši bezpečnost. A to je záruka, za kterou je třeba si připlatit, protože důsledkem bezpečnosti je i vnitřní prosperita. Rozhodují se podle toho i investoři,“ upozorňuje v Interview Plus velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD).

Pokud jde o tempo růstu výdajů na obranu, vláda prý dala jasný příslib, kdy chce požadovaných 2 % HDP dosáhnout. „Máme jasný příslib, že v roce 2024, kdy je ten rozhodný a soudný den, toho dosáhneme,“ věří Landovský.

V Alianci jsme pátí od konce, pokud jde o otázku financí. Ta není jediná, ale naši spojenci ji velice bedlivě sledují. Jakub Landovský

České armádě se v minulých letech podařilo nabrat nové vojáky, nyní je třeba nahradit zastaralou sovětskou techniku. Landovský vysvětluje, že alianční země si mezi sebou rozdělily úkoly, jaké schopnosti by měly získat. V našem případě jde o vznik těžké mechanizované brigády, která nezbytně potřebuje nové obrněné transportéry, děla a ženijní techniku.

Nutnost navyšovat výdaje na obranu zdůrazňuje především americký prezident Donald Trump, ale už i další státy, které své závazky plní.

„Svět v 90. letech žil v iluzi všeobecného bezpečí a obecně začal vybírat to, čemu se říká mírová dividenda. A peníze se přesouvaly do věcí, které státům přišly produktivnější. Jenže pak přišlo 11. září, rusko-gruzínská válka a anexe Krymu. A základní snaha států ochránit se nezmizela,“ uvádí Landovský.

Byla by společná evropská armáda konkurencí pro NATO? Proč by se Aliance měla věnovat i hybridním hrozbám? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.

Radiodokument