Interview Plus – Jakub Szántó (2019)

Na otázku, jestli bude někdy mír mezi Izraelem a Palestinou, v Interview Plus odpovídá: „Bohužel je spíš potřeba položit si otázku, co to je konečné mírové řešení tohoto konfliktu.“

Izraelsko-palestinská situace je prý neskutečně složitá a konflikt není černobílý, jak se někdy může lidem v Česku zdát.

„Když si ale položíte otázku, čím se v obou Palestinách, tedy v Gaze i na Západním břehu Jordánu, platí,… tak 4,5 milionů Palestinců má izraelský šekel. Komu se platí účty, jaké telefonní společnosti se tam překrývají nebo čím se tam svítí? Oba národy od roku 1948 tak prorostly, že pokud dnes někdo přijde s ideou, že se rozdělí, tak bude jen čistě geograficky nesmírně těžké namalovat onu dělicí čáru. Natož pak mluvit o nějakém geopolitickém rozdělení,“ vysvětluje.

Arabové nebudou chtít Židy (asi) nikdy

Sám osobně si tak snížil laťku představ, jak by to na tomto úzkém pásu země (celé území Izrael je velké jako čtvrtina Česka), mohlo v ideálním případě „někdy“ vypadat a byla by alespoň „relativně uspokojivá situace, kdyby tady nebyla válka.“

A to i vzhledem k dění v celém širším regionu Blízkého východu, kde je nestabilní Libanon, občanská válka v Sýrii, aktivity teroristických poboček tzv. Islámského státu, problematická ekonomická situace v daleko větším Egyptě nebo Jordánsku.

„Dojde někdy k nějakému usmíření Izraelců a Arabů (nejen Palestinců, ale i ostatních zemí)? To se obávám, že možné není. Protože velká část arabské společnosti není přesvědčena, že tam nějaký židovský stát vůbec být má. To pak vždy bude zárodkem nějakého dalšího konfliktu nebo komplikovaných vztahů… Jediným, hypotetickým a možným usmířením je ukončení Státu Izrael, ke kterému, nejspíš, doufám, nikdy nedojde,“ dodává novinář Szántó.

Jemen? Zapomenutá válka

Už několik let probíhá zapomenutá válka v Jemenu. Mezinárodní vojenskou intervenci vede Saúdská Arábie a Írán, ale v médiích o tom mnoho neuslyšíte. Důvod?

„Protože se tam nedostanou novináři a humanitární pracovníci velmi složitě,“ odpovídá. Na Jemenu je pro svět strategická jen nějaká desetinka světového obchodu, který probíhá poblíž. Nic víc. „Jemen je velmi chudá země na samém konci Arabského poloostrova na dohled od Somálska. Tedy další země, která nikoho moc nezajímá.“

Pro Němce, Čecha nebo Rakušana je to podle novináře až příliš daleko a navíc jsou blízkovýchodní konflikty složité na orientaci. „Sýrie leží zkrátka víc na dohled a taky k nám svým způsobem (migrační krizí z let 2014−2015) sama došla. Stejně jako konflikt v Libyi… Jemenský konflikt je navíc sám o sobě složitý a i kdyby se do něj svět nezapojil, tak jsou si sami schopni svou zemi zničit. Ostatně, už několikrát to v historii země taky udělali.“

Embeddovaný novinář

Szántó v profesním životě zažil práci nejen klasického zahraničního zpravodaje, ale reportoval i dění z válečného konfliktu. „Novinářský embedding má různé úrovně – od čistě formalizovaného a profesionálního, jaký má americká armáda, až po neformální spojení novinářského týmu s nějakými ozbrojenými milicemi nebo s místními skupinami,“ popisuje.

Poprvé byl „embeddovaný“ během americké okupace Iráku. „před dlouhými lety, kdy tam bylo nějakých 160 tisíc amerických vojáků. Byl jsem překvapený, jak celá ta mašinérie funguje.“

Když se přes složité peripetie dostali až na základu Spojených států v Kuvajtu, tak si vyzvedli kartičku velikosti kreditní karty, kde kromě jména a média, které zastupují, byla uvedena i krevní skupina nebo seznam, co a kde vlastně „může“. „K tomu na papíře itinerář, a to bylo vše. Zbytek byl na nás,“ dodává Jakub Szántó.

Podrobnosti si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.