Interview Plus – Ivo Šlosarčík (2019)

Premiér Boris Johnson stále trvá na posledním říjnu jako nejzazším termínu brexitu, přitom jeho nová vláda ani nemá většinu v Dolní sněmovně. Podle analytika bude mít dění posledních dvou let ve Velké Británii své místo v kapitolách učebnic politologie a politické historie. „Chaos, přepisování ústavy. Je velká otázka, jestli to časem bude považováno za kreativní, nebo destruktivní chaos,“ říká v Interview Plus.

Brexit k 31. říjnu je prý každým dnem pravděpodobnější, a to „v důsledku toho, jak se to vyvíjí na britské straně, ale i se stále se zvětšující frustrací na straně EU.“ Bude to tvrdý brexit, nebo je ještě šance na nějakou dohodu?

Taktika? Nic moc…

„Dolní sněmovna své premiérce, a teď i premiérovi opakovaně dva roky říká, ať vyjedná lepší dohodu. Paradoxně to samé říká i Johnsonovi, který chce tvrdý, resp. říká čistý, tedy clear, brexit. To, že premiér trvá na datu 31. října, je zřejmě pouze nátlakový prostředek vůči EU. Aby couvla a byla ochotna pozměnit některé klauzule vyjednané dohody.“

Šlosaršík si ale rozhodně není jistý, že zrovna taková taktika je ta pravá. Taky se už čím dál víc britských politiků, stejně jako těch evropských, nijak netají svým názorem, že když to tak půjde dál, je to cesta k odchodu Britů z Unie bez dohody.

Veškeré dění v Dolní sněmovně pak analytik hodnotí jako paradoxní, protože i k tomuto divokému brexitu potřebujete obě strany. „Parlament si může odhlasovat, co chce, když mu ale druhá strana řekne ne, tedy že už Britům další prodloužení členství neschválí, tak to tak prostě bude.“

Připomíná, že už při posledním rozhodování o prodloužení, o které před půl rokem požádala Theresa Mayová, se ozývaly hlasy, podle kterých trpělivost přetekla. „Za poslední půlrok se nestala vlastně nic nového, spíš se to posunulo ještě k horšímu a frustrace na straně unijní sedmadvacítky je ještě větší. A k tomu přichází další věc, a to že Unie pořád nechce mít v ruce toho černého Petra, kdy by se pak říkalo, že způsobila tvrdý brexit,“ myslí si.

Po brexitu?

Co by ve světle dnešních dní znamenal pro budoucnost tvrdý, nebo slovy Johnsona clear brexit? „Jednoduše řečeno, jde teď o to, jestli si budou obě strany po rozvodu schopny zajít na pivo, nebo nebudou.“

Každopádně by prý tvrdý odchod znamenal krátkodobé komplikace na hranicích s kontinentem, „a ve světle posledních prohlášení irského premiéra i na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Důležité bude, jak to obě strany nakonec stráví. Jestli jako velice hořkou pilulku,… po které se ale budou schopni bavit, co bude dál, nebo nás čeká dlouhé štěpení a obě strany si budou jen házet klacky pod nohy.“

Jak je pravděpodobné, že by Boris Johnson doopravdy chtěl vyvolat předčasné volby? Mohl by po nich mít lepší pozici? „Víte, ono je to předvídání výsledků voleb velmi těžké. Mnohem těžší než v Česku… Důvodem je volební systém jednomandátových konstituencí, kde i poměrně malý posun v hlasování může vést ke změnám celé sněmovny… Ostatně, přesvědčila se o tom už Mayová, která vyhlásila předčasné volby a dopadla hůř, než očekávala.“

Chaotik vs. stratég

Co pak s brexitem udělá osoba nepředvídatelného premiéra Johnsona? Je to jeho strategie? „Často je v této souvislosti zmiňován rozhovor, ve kterém na otázku, jestli je opravdu takový chaotik, jak vypadá, nebo je to plánované, odpověděl, že je to součást jeho strategie.“

„Když totiž máte pověst člověka, který občas předstírá, že neví, o čem mluví, tak se na něj druhá strana nemůže připravit. Protože neví, kdy předstírá a kdy opravdu neví. Jenže tento obraz nepřipraveného člověka, který tak rád improvizuje, zdá se funguje doma v Británii, ale na druhé straně (v EU) ještě zvyšuje frustraci. Protože to ten evropský úředník nemá rád a vlastně vůbec neví, jak s Johnsonem zacházet,“ dodává Ivo Šlosarčík.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.