Plus Speciál – Rozdělení společnosti (2019)

Přidal: Premek |

Září 17, 2019

Připravil a uvádí Jan Burda.

Hosty speciálu byli Daniel Prokop, sociolog z analytické společnosti PAQ Research; Paulína Tabery, socioložka z CVVM; Martin Buchtík, ředitel STEM; Daniel Münich, ekonom z think tanku IDEA; Daniel Hůle, Člověk v tísni.

Natočeno 2019. Premiéra 17. 9. 2019 (ČRo Plus, 48 min.).

Lit.: Burda, Jan – Erhart, Michael: Rozdělení společnosti, které končí u volební urny, začíná už na základní škole, míní sociolog Prokop. In web ČRo Plus, 17. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vypadá česká společnost 30 let po listopadu 1989? Český rozhlas ve spolupráci se sociologickými agenturami připravil k 30. výročí pádu železné opony projekt Rozděleni svobodou, který se zaměřil na celkový obraz „rozdělené společnosti“, o které se často ve veřejném prostoru hovoří.

„Určitě není rozdělena na dva tábory, spíše je sociálně fragmentovaná, což vyplývá z toho, že moderní společnost je složitější. Je těžké dělat politiku pro jednu z těch šesti tříd, protože každá má odlišné zájmy,“ představuje výsledky průzkumu sociolog Daniel Prokop.

Politici se podle něj někdy snaží vnutit společnosti představu, že existují zlotřilé elity a intelektuálové, kteří jdou proti zájmům běžného lidu.

„Potom nemusíte nic nabízet, jen mobilizujete proti někomu třetímu. Proti elitám, nebo proti nepřizpůsobivým,“ doplňuje.

Rozdělení společnosti, které končí u volební urny, začíná už na druhém stupni základní školy. Ne v nějaké ruské kampani 14 dní před volbami. Daniel Prokop

Sociolog Martin Buchtík k tomu poznamenává, že příkopy ve společnosti nejsou zdaleka tak hluboké, jak to může vypadat.

První štěpící linií je to, jak intenzivně lidé vnímají problém sociálních nerovností. Druhou je názor na vývoj po roce 1989, který je obecně kladný, část společnosti v něm ale spatřuje nenaplněnou příležitost.

Třetí spor se pak vede o to, jakým směrem by Česko mělo směřovat. Jestli máme být pevnou součástí Západu, nebo se pokoušet o vlastní cestu podle vzoru Švýcarska „Jen malá část si myslí, že bychom se měli posouvat východním směrem, jen asi 3–4 % lidí,“ uvádí Buchtík.

Nedůvěřiví a strádající

Sociologové rozdělili českou společnost do šesti společenských tříd. Jde o dva typy vyšší střední třídy (asi třetina společnosti), tři druhy nižší střední třídy (polovina populace) a třídu strádající.

Každému z více než 4 tisíc respondentů přiřadili sociologové tři typy takzvaných kapitálů – ekonomický (příjem a majetek), sociální (kontakty) a lidský (dovednosti a kulturní kapitál).

Příslušníci jednotlivých tříd se mezi sebou liší nejen příjmy a majetkem, znalostmi a dovednostmi, ale i tím, jakou mají šanci vystudovat a zlepšit své postavení.

„U všech tříd převládá nespokojenost, pokud jde o vývoj společnosti, ale u každé z jiného důvodu. Buďto vás to nezajímá, a tudíž nedůvěřujete, anebo se zajímáte, přijde vám to problematické, a opět nedůvěřujete,“ říká socioložka Paulína Tabery.

„Člověk během života může vystřídat hned několik tříd. Stačí ztratit práci v době, kdy se vám narodí dítě,“ poznamenává Buchtík.

Pozice člověka ve společnosti úzce souvisí s důvěrou v ostatní lidi a ve společenské instituce. Nejnižší je u strádající třídy, v níž je značný podíl důchodců, a u tradiční pracující třídy, tedy například dělníci a řemeslníci.

„Nejsou chudí, ale mají malý sociální kapitál. Znají málo lidí, kteří jim můžou pomoci. Právě sociální kapitál je pro důvěru důležitější než výše příjmu,“ podotýká Prokop

Pokud jde o politické instituce, parlament a vládu, tak nedůvěřiví jsou všichni, byť za tím jsou odlišné důvody. Paulína Tabery

Členové strádající a tradičně pracující třídy podle Prokopa často rezignují na otázku, zda je pro ně lepší demokracie, nebo autoritářství: „Často říkají: ‚Pro člověka, jako jsem já, je to jedno.‘ Oni jsou nejvíce stižení problémy jako jsou exekuce, bydlení nebo chudoba.“ (…)

Radiodokument