Speciál Radiožurnálu – Rozděleni svobodou 1/6 (2019)

Přidal: Premek |

Září 18, 2019

Připravil Ľubomír Smatana, Tomáš Kremr a další.

Natočeno 2019. Premiéra 16. – 20. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál) v cyklu Speciál Radiožurnálu.

Obsah: 1. Zajištěná střední třída: Eva, praktická lékařka (10:29) – 2. Nastupující kosmopolitní třída: Aleš, IT specialista – 3. Tradičně pracující třída: Zbyněk, tesař. – 4. Třída místních vazeb: Jana Anna, psychiatrička – 5. Ohrožená třída: Filip, zahradník a správce kliniky – 6. Strádající třída: Jaroslava, uklízečka v invalidním důchodu.

Lit.: Smatana, Ľubomír – Hlaváčová, Veronika – Kremr, Tomáš – Čánová, Andrea – Veselá, Marie: SERIÁL. Rozděleni svobodou. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. září 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Reportéři Radiožurnálu se rozjeli po celé republice najít typické zástupce jednotlivých tříd, které v české společnosti odhalila rozsáhlá sociologická studie. Jak žijí, kde pracují a co je trápí? Poslechněte si medailonky a odhalte, do jaké třídy patříte vy sami. Reportáže vysíláme na Radiožurnálu od 18. září.

Jak vypadá česká společnost po 30 letech od sametové revoluce? Jsme skutečně rozděleni na elity a „obyčejný lid“? Nebo se ve společnosti zformovaly nové nerovnosti a dělící linie? A jak velká a silná je ona mytická střední třída?

V rozsáhlé studii pro Český rozhlas renomovaní sociologové zmapovali šest sociálních tříd, které charakterizují českou společnost. Nelišíme se od sebe jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko máme k ostatním lidem, zda věříme ve smysluplnost demokracie i jak trávíme svůj volný čas.

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop, Martin Buchtík, Paulína Tabery, Tomáš Dvořák a Matouš Pilnáček. Agentury MEDIAN a STEM/MARK pak položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.

Přečtěte si o studii víc a spočítejte, do které společenské třídy patříte vy sami.

Lit.: Hlaváčová, Veronika: SERIÁL. Speciální reportážní seriál Rozděleni svobodou. 2) Nastupující kosmopolitní třída: Aleš, IT specialista. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Aleš Jeník z Prahy je ukázkovým příkladem nastupující kosmopolitní třídy. Je to specialista v oblasti informačních technologií a denně komunikuje anglicky. Do ciziny cestuje pracovně nejméně jednou měsíčně. Aleš je původně učitel dějepisu, počítače ho ale bavily vždycky a dnes ho velmi slušně živí. S notebookem pracuje rád v kavárnách a v ruce má neustále mobilní telefon.

Jak je rozdělená česká společnost? V rozsáhlé studii pro Český rozhlas renomovaní sociologové zmapovali šest sociálních tříd, které charakterizují českou společnost. A zjistili, že se od sebe nelišíme jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko nebo daleko máme k ostatním lidem a zda věříme ve smysluplnost demokracie. Výsledky průzkumu vám přinášíme v projektu Rozděleni svobodou.

Kosmopolité – internet jako druhý domov

Druhou skupinu nazvali nastupující kosmopolitní třída a zahrnuje 12 % obyvatel ČR. Mají značné příjmy a sociální kapitál – jak z hlediska prestižních kontaktů, tak z hlediska podpůrné sítě známých, přátel a rodiny. Pohybují se v digitálním prostředí a jsou vlastně jediní, kteří se bez problémů domluví západními jazyky. Vedou aktivní životní styl zaměřený na vyšší i moderní kulturu. Většinou ale nemají vlastní bydlení a žijí v nájmu.

Jak tráví volný čas a pracují Češi z nastupující kosmopolitní třídy? (…)

Lit.: Veselá, Marie: SERIÁL. Speciální reportážní seriál Rozděleni svobodou. 3) Tradičně pracující třída: Zbyněk, tesař. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Takzvanou tradiční pracující třídu zastupuje zpravidla muž kolem pětapadesáti let, který se živí rukama a má vystudovanou střední školu. Může pracovat třeba v automobilce, být montérem, nebo dělat nějaké řemeslo. To je případ Zbyňka Nyče, tesaře z obce Kramolna. Během natáčení reportáže zrovna opravoval krovy tři sta let starého kláštera v Polici nad Metují.

Tradičně pracující – kvalifikovaní manuální pracovníci

Třetí skupinu nazvali tradičně pracující třída a zahrnuje 14 % obyvatel ČR. Charakteristikou je poměrně slušný majetek a příjmy, které se pohybují mírně nad průměrem ve srovnání s ostatními třídami. Majetek pro tuto třídu představuje zejména vlastní bydlení. Příslušníci žijí mimo Prahu, tedy spíše v malých městech a na venkově.

Pracují většinou manuálně a typický je pro ně střední a vyšší věk. Mají spíše pasivní životní styl a méně společenských kontaktů. V důsledku globalizace a automatizace může být jejich postavení ohroženo.

Jak tráví volný čas a pracují Češi z tradičně pracující třídy? Poslechněte si od 20. září a nechte si spočítat, do jaké společenské třídy patříte vy sami.

Lit.: Kremr, Tomáš: SERIÁL. Speciální reportážní seriál Rozděleni svobodou. 4) Třída místních vazeb: Jana Anna, psychiatrička. In web ČRo Radiožurnál, 23. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jana Anna Uhrová letos oslavila čtyřicáté páté narozeniny. Tvrdí o sobě, že je optimistická realistka. Pochází z vesnice na Vyškovsku. Má rodinu, tři děti, společně žijí v domě s její matkou. Pracuje v psychiatrické nemocnici v Kroměříži, tedy v sousedním zlínském regionu, kam musí dojíždět. A vždycky chtěla být lékařkou. Patří do takzvané třídy místních vazeb – tu charakterizují dobré kontakty a majetek ve formě bydlení.

Místní vazby – vlastní bydlení a život na venkově

Čtvrtou skupinu nazvali třída místních vazeb a zahrnuje 12 % obyvatel ČR. Tito lidé mají dobré kontakty v prestižních profesích, a zároveň mají vždy na koho se obrátit, pokud potřebují pomoc ať již v profesním, nebo osobním životě. Charakteristikou je také nadprůměrný majetek ve formě bydlení. Žijí primárně na venkově a v malých obcích. Profesně se tato třída skládá z kvalifikovaných i nekvalifikovaných odborných pracovníků, kteří mají spíše podprůměrné příjmy. (…)

Lit.: Hlaváčová, Veronika: Ohrožená třída. ‚Všechno má své pro a proti,‘ říká zahradník a správce Filip Šimandl. In web IRozhlas, 24. 9. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Filip Šimandl se živí jako zahradník, kromě toho pracuje jako správce na soukromé klinice. Většinu zákazníků si najde přes internet.

Jak žijí lidé z ohrožené třídy? Čím se živí a jaký mají majetek? Reportéři Radiožurnálu našli a vyzpovídali zástupce šesti společenských tříd, které rozlišil unikátní sociologický výzkum z projektu Rozděleni svobodou.
Pátá reportáž představuje zástupce ohrožené třídy, zahradníka Filipa Šimandla ze Středočeského kraje. Řadí se sem 22 % populace, a jde tak o jednu z největších skupin českých obyvatel.
Její zástupci žijí spíše v podnájmu, mají podprůměrné příjmy a majetek, ohrožují je ztráty zaměstnání a rozvody. Jde o zapomenutou třídu, která netěží z globalizace nebo digitalizace.

„Když se řeže zespoda, tak to lítá přímo do obličeje,“ říká Filip Šimandl, který právě krátí živý plot. Pracuje jako zahradník. Má na sobě ochranné brýle a žlutá sluchátka.

Na chvíli od plotu odbíhá, aby zkontroloval, jestli je rovně. Zákazník, pro kterého nyní pracuje, si ho našel přes internet. Filip Šimandl právě tam nabízí zahradnické práce. Udržuje trávníky, dělá řezy ovocných i okrasných dřevin, stříhá živé ploty. Pracuje sám na sebe.

„Já bych nemohl sedět v kanceláři nebo dělat v továrně, to by nešlo,“ vysvětluje při zastřihování. Se svou prací vypadá spokojený. Vyhovuje mu volná pracovní doba, díky které si může práci libovolně přizpůsobit, a také to, že tráví čas na čerstvém vzduchu. (…)

Lit.: Čánová, Andrea: SERIÁL. Speciální reportážní seriál Rozděleni svobodou. 6) Strádající třída: Jaroslava, uklízečka v invalidním důchodu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V domácnosti Jaroslavy Duškové z Bohumína se nevyhodí ani suchý rohlík. Na týden jí musí stačit pětistovka a tak hlídá každou korunu. Invalidní důchodkyně spadá v sociologickém průzkumu do kategorie strádající. Trápí je vyšší nezaměstnanost a žijí často v regionech, které jsou ve zvýšené míře postiženy strukturálními problémy a nízkou životní úrovní.

Radiodokument