Pro a proti – Miloš Zeman a Kosovo (2019)

Přidal: Premek |

Září 19, 2019

Vyjádření prezidenta Miloše Zemana k uznání samostatnosti Kosova otevřelo debaty o pravomocích hlavy státu při cestách do zahraničí. Měla by se vláda a parlament vymezit vůči prezidentovi a dát mu najevo, kdo nese odpovědnost za zahraniční politiku státu? Mluvit o tom budu s bývalým diplomatem a politikem, současným ředitelem Knihovny Václava Havla a poslancem KSČM Danielem Pawlasem. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 9. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.; 26 min.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Skácel, Ondřej: Prezidentovo chování v Srbsku vyvolává dojem, že slouží zájmům Ruska, myslí si Žantovský. In web ČRo Plus, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nedávné vyjádření prezidenta Miloše Zemana k uznání samostatnosti Kosova otevřelo debatu o pravomocích hlavy státu při cestách do zahraničí. Prezidentových slov si všimla zahraniční média. Vicepremiér Kosova v reakci na ně zrušil svou účast na schůzce premiérů visegrádské čtyřky a západního Balkánu v Praze.

„Pokud by si prezident začal osvojovat pravomoci ve výkonu zahraniční politiky země, byl by to další krok k nastolení poloprezidentského systému,“ říká Michael Žantovský, bývalý politik, diplomat a současný ředitel Knihovny Václava Havla.

Připomíná v této souvislosti také kauzu kolem jmenování nového ministra kultury. Prezident Miloš Zeman si v ní podle něj vyzkoušel, jaké to je, pohybovat se na hranici ústavy. „Je nejvyšší čas, aby se parlament proti tomuto jednání ohradil,“ myslí si bývalý diplomat.

Problém přitom není v tom, že by prezident nemohl vyjadřovat své názory. „Má to ale činit na schůzce ústavních činitelů o zahraniční politice. Na státní návštěvě to budí dojem, že slouží zájmům nějaké třetí země, v tomto případě nejpravděpodobněji Ruska,“ komentuje prezidentovo chování.

Za podezřelou považuje také opatrnou reakci premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten po schůzce s prezidentem oznámil, že otázkou Kosova se bude na svém jednání zabývat vláda. „Jediné vysvětlení, které se nabízí, je možná role prezidenta v případě trestního stíhání premiéra Babiše,“ spekuluje Žantovský.

Zneuznání státu, který uznáváme, je v mezinárodních vztazích něco zcela výjimečného. Nestává se to. V diplomacii je to prakticky ten předposlední krok. Potom už je válka. Michael Žantovský

Přiznává také, že Kosovo rozhodně není bezproblémová země. „Nejsem velký zastánce Kosova. Ale v zahraniční politice uznáváme i země jako Sýrie, kde tamní prezident povraždil statisíce svých spoluobčanů.“

Právo na názor

Poslanec KSČM a člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Daniel Pawlas je naopak rád, že prezident otevírá diskuzi o dění v Kosovu: „Před pár měsíci jsme na klubu uvažovali o tom, že bychom s touto otázkou do Sněmovny sami přišli. Pan prezident nás v tomto předběhl.“

I když zahraniční politiku určuje vláda, prezident by měl mít možnost vyjadřovat své názory. „Je přímo volený. Má silný mandát. A má právo říkat svoje názory. Byť jsou někdy kontroverzní,“ myslí si Pawlas.

O zahraniční politice rozhoduje vláda. Nerozumím tomu, když se schází visegrádská čtyřka se zástupci Balkánu, tak se kosovští zástupci urazí a nepřijedou. Prezident řekl svůj názor. Není to stanovisko vlády. Nemusí ho brát vážně. Daniel Pawlas

Poslanecká sněmovna se podle něj nemá potřebu vůči prezidentovi vymezovat. „Donald Trump také říká věci, které se některým kongresmanům nelíbí. Přesto je dál prezidentem Spojených států a říká otevřeně své názory,“ dodává.

Debata o pravomocích prezidenta by prý neměla zakrýt skutečný problém – poměry v Kosovu. „Vůbec se nemluví o tom, kdo tomuto státu vládne. Jakou mají historii. Co tito lidé prováděli. Jaká na ně existuje zpráva soudního tribunálu v Haagu,“ uzavírá člen zahraničního výboru poslanecké sněmovny za KSČM.

Poslechněte si celou diskuzi Michaela Žantovského s Danielem Pawlasem. Společně probrali nejen otázku Kosova, ale také ruského vlivu na Balkáně nebo aktuální stav trestního stíhání premiéra Andreje Babiše.

Radiodokument