Mozaika – Pražské pasáže 1/10 (2019)

Přidal: Premek |

Prosinec 9, 2019

Připravila Alena Rokosová.

Natočeno 2019. Premiéra 9. – 13. 12. a 16. – 20. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: Lucerna. Premiéra 9. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6 min.). – 2. Rokoko a U Nováků. Premiéra 10. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) - 3. Koruna. Premiéra 11. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 4. Alfa. Premiéra 12. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 5. Světozor. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 6. Adria. Premiéra 16. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 7. Černá růže. Premiéra 17. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 8. Komedie. Premiéra 18. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 9. Merkur. Premiéra 19. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava) – 10. Myslbek. Premiéra 20. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Rokosová, Alena – Vodňanský, Tomáš: Pasáž Lucerna. Prozkoumejte s námi v deseti dílech jedinečný komplex pražských pasáží. In web ČRo 3 Vltava, 8. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fénix, Lucerna, Rokoko, Alfa, Lindt, Avion, Koruna. To všechno jsou pasáže, které na Václavském náměstí v Praze vznikly na počátku 20. století. Bývaly to živé tepny velkoměsta, některé z nich zanikly, jiné poněkud zašly, ale většina z nich funguje dodnes a tvoří stylově rozmanitý a ve světovém kontextu ojedinělý komplex, charakteristický pro Prahu. Fenoménu pražských pasáží se věnuje nový desetidílný seriál Mozaiky. Začínáme v Lucerně. (…)

Asi nejslavnější pražskou pasáž najdeme mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí v Paláci Lucerna. Stavba tohoto městského paláce začala v roce 1907 jako podnikatelský sen stavitele Vácslava Havla a přesně o 110 let později byla v roce 2017 prohlášena za národní kulturní památku.

Stavba první části paláce začala v roce 1907, slavnostně otevřen byl o Vánocích 1920. „Vácslav Havel chtěl vybudovat palác, který by reprezentoval město, sloužil by jeho obyvatelům a ve kterém by fungovaly obchody, ale i kultura nebo sport,“ říká architektka a pedagožka z FA ČVUT v Praze Michaela Brožová.

Už když Václav Havel stavěl první část Lucerny, uvažoval o pasáži, která by propojila ulice Vodičkova a Štěpánská. Svůj nápad realizoval ve druhé etapě stavby paláce směrem do Štěpánské, s níž Havlovi pomáhal statik Stanislav Bechyně, který navrhl železobetonovou monolitickou konstrukci. Velký sál Lucerny byl největším společenským sálem Prahy a funguje od svého otevření, stejně jako zdejší kino, dodnes bez přerušení provozu. (…)

Lit.: Rokosová, Alena – Vodňanský, Tomáš: V pasáži Divadla Komedie bývala nejmodernější šermírna v Evropě a také Divadlo Vlasty Buriana. In web ČRo 3 Vltava, 18. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoli dodnes nese nápis Pasáž Vlasty Buriana, Pražané ji mají nejspíš spojenou hlavně s Divadlem Komedie. Propojuje Jungmannovu a Vladislavovu ulici a najdeme ji ve funkcionalistickém paláci z roku 1930, který patřil Báňské a hutní společnosti.

„Společnost původně sídlila v Brně, ale místo pro své nové ústředí hledala v Praze a vypracováním plánu pověřila svoji projekční kancelář a hlavně architekta Josefa Karla Říhu. Byl to mladý, avantgardní umělec a také vynikající šermíř, což ho mimochodem spojovalo s tehdejším ředitelem Báňské a hutní společnosti. Oba to byli olympionici a mistři republiky v šermu, a proto se součástí paláce stal i šermířský sál v podzemí,“ říká architektka a pedagožka FA ČVUT Michaela Brožová a dodává, že tento sál byl nejprogresivnější šermírnou v Evropě.

Báňská a hutní společnost se specializovala na železné konstrukce, což se projevilo i v návrhu a stavbě paláce v Jungmannově ulici. Jde o první administrativní budovu v Praze s ocelovým skeletem. Její součástí byla od počátku pasáž, která ovšem nesloužila primárně k tomu, aby propojila ulice Jungmannova a Vladislavova, fungovala jako lobby domu. „Můžete si všimnout, že téměř všechny hlavní vstupy do domu i divadla vedou právě z pasáže. Navíc, pasáž má bazilikální osvětlení z vnitřního dvora a horních světlíků, takže z pasáže mohlo pronikat světlo do bočních dispozic paláce,“ vysvětluje Michaela Brožová.

Radiodokument