Dvacet minut Radiožurnálu – Jaromír Mrňka (2019)

Přidal: Premek |

Prosinec 13, 2019

Hostem je historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka. V pražských Řeporyjích podle rozhodnutí tamějšího zastupitelstva vznikne památník vojáků Ruské osvobozenecké armády, neboli vlasovců. Proč připomenutí vojáků, kteří pomáhali osvobodit Prahu od nacistů, vadí ruské ambasádě? Co bychom o vlasovcích měli vědět? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 12. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).

Lit.: Škoulová, Tereza – Pancíř, Tomáš: Dvě politiky paměti, které stojí proti sobě, komentuje vášně okolo památníku vlasovců historik z ÚSTR. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V pražských Řeporyjích podle rozhodnutí tamějšího zastupitelstva vznikne památník vojáků Ruské osvobozenecké armády neboli vlasovců. Proti tomu se vymezil ruský velvyslanec v Praze. Jakou roli měli za války vlasovci? Dá se jejich působení jednoznačně vyložit? Tomáš Pancíř se zeptal historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromíra Mrňky.

Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA) tvořili váleční zajatci, které využilo nacistické Německo, jehož početní stavy na východní frontě rychle klesaly. „Armáda měla značné problémy s disciplínou v průběhu bojového nasazení, neosvědčila se například během ofenzivy na Odře,“ zmiňuje historik.

Velitel Andrej Andrejevič Vlasov byl jedním z hrdinů Ruské armády, dá se kvůli působení v ROA považovat za zrádce? „Ve válečném zajetí panovaly velmi kruté podmínky. Rozhodování, zda kolaborovat, nebo nekolaborovat, se odehrávalo v extrémní situaci,“ upřesňuje historik. I kdyby zajatci přežili, mohli počítat s perzekucí při návratu do Sovětského svazu. „Rozhodovali se pouze mezi tím či oním druhem smrti.“ (…)

Radiodokument