Reflexe: Vizuální umění! – Kam kráčí zóna pro umění 8smička? (2020)

Přidal: Premek |

Leden 15, 2020

Alena Rokosová se svými hosty debatuje o současném umění, o jeho aktuální situaci, trendech a dlouhodobějších tendencích.

Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 14. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin; 44 min.).

Lit.: Rokosová, Alena: Když se za uměním jezdí do malého města aneb Fenomén humpolecké 8smičky. In web ČRo 3 Vltava, 14. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pozornost poutá nejen svou architekturou, výstavními projekty, publikační činností, ale celkově promyšleným a propracovaným konceptem, jaký jí může lecjaká regionální kulturní instituce závidět.

Zóna pro umění 8smička funguje v jedenáctitisícovém Humpolci v komplexu bývalého soukenického areálu od 18. dubna 2018 a od té doby o sobě dává čím dál výrazněji vědět. Naposledy třeba projektem Pracoval jsem mnoho, jehož cílem je postupně vydat kompletní soupis výtvarného díla Josefa Čapka nebo nově otevřenou sbírkovou expozicí nazvanou 7+1, která je pojatá jako sedmipokojový byt sběratele. Jak se zóně pro umění v jedenáctitisícovém městě po více než roce a půl od svého otevření daří? Jaké jsou kritické ohlasy na její výstavní projekty? A podařilo se jí zapadnout do místního kontextu a stát se nedílnou součástí života města? I o tom jsou dnešní Reflexe.

„Dům jako manifest.“ Čestné uznání Grand Prix Architektů

Projekt konverze bývalé textilky na zónu pro současné umění iniciovali soukromí investoři v čele s manželi Bárou a Zdeňkem Rýznerovými, kteří pro tento účel v květnu 2017 založili Nadační fond 8smička. Aby mohlo kulturní centrum otevřít, bylo potřeba třípodlažní objekt bývalé textilní továrny zrekonstruovat. Konverzi objektu, realizovanou v letech 2016 až 2018, navrhl humpolecký ateliér OK PLAN ARCHITECTS vedený architektem Luďkem Rýznerem. Získal za ni čestné uznání Národní ceny za architekturu Grand Prix 2018 a jako příklad povedené proměny někdejší průmyslové stavby na budovu se zcela novým využitím ji do své loni vydané knihy 20 000 o současné architektuře malých českých města obcí zařadila Michaela Hečková. A takto ji v úvodu kapitoly popsala: „Dům jako manifest. Nová zóna pro umění 8smička představuje dokonalé zhmotnění jednoty, formy a obsahu. Případovou studii o tom, že žádné město není dost malé na velkou kulturu nebo umění a vysněnou situaci, v níž uvědomělý mecenáš investuje vlastní prostředky do objektu, jenž slouží široké veřejnosti.“

Výhodou projektu rekonstrukce továrny bylo, že architekti dopředu znali provozovatele a přesně věděli, jakým funkcím budou jednotlivé prostory sloužit, což, jak říká architekt Luděk Rýzner je ideální stav. Hodně věcí se navíc tvořilo až během stavby. Snahou a cílem všech podle něj bylo vytvořit projekt, který by přesahoval region. „Byli jsme už xtá rekonstrukce tohoto domu po revoluci, v celém areálu se totiž prudce střídali vlastníci i nájemníci, takže jsme se tu s původním stavem nepotkali. Šlo spíš o pelmel veskrze nevhodných zásahů, navíc poslední tři roky nebyl objekt používaný, takže jsme nejdřív řešili technická opatření a pak jsme dům čistili od všech těchto nánosů,“ popisuje architekt Luděk Rýzner s tím, že architektonické řešení zachovalo ducha industriální architektury a zdůraznilo její historii a období, kdy objekt vznikl. (…)

Radiodokument