Rudolf Sandalo – fotograf se špatnou pověstí (2020)

Přidal: Premek |

Únor 6, 2020

Příspěvek věnovaný knize Sandalo – vize modernosti a jejímu kontroverznímu hrdinovi. Připravila Olga Jeřábková. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2020. Premiéra 7. 2. 2020 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 13 min.).

Lit.: Jeřábková, Olga – Blažejovská, Alena: Jeho fotky proslavily vilu Tugendhat. Vyšla kniha o fotografovi se špatnou pověstí Rudolfu Sandalovi. In web ČRo Brno, 6. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Když byla v roce 1930 dokončena v brněnské čtvrti Černá pole slavná vila Tugendhat architekta Miese van der Rohe, dnes památka UNESCO, fotografie objektu přispěly k okamžitému světovému ohlasu této architektonické ikony. Autorem více než osmdesáti snímků, které vznikly bezprostředně po dokončení stavby, byl Rudolf Sandalo.

„Byl to mimořádný člověk, který pochopil moderní architekturu,“ říká historik umění Jindřich Chatrný z Muzea města Brna. „Stavby moderních architektů byl schopen médiem fotografie excelentně přiblížit divákům.“

Ale vraťme se na začátek příběhu. Otec Rudolfa Sandala – Rudolf Sandalo starší – byl majitelem jednoho z nejmodernějších fotografických ateliérů v Brně, který sídlil v rozsáhlé rohové novostavbě v tehdejší ulici Na hradbách proti dnešnímu Mahenovu divadlu.

Deník Tagesbote v říjnu 1905 napsal:

„Zdejší fotograf de Sandalo, který byl pro své umělecko-fotografické výkony mnohokrát oceněn na odborných výstavách, si zřídil ateliér dle nových vynálezů a pokroku ve fotografii, který si zaslouží pozornost. Sídlí v obytných prostorách v Bienenhausu. Sandalo zde vytvořil prostor bez skleněné střechy, v němž může nezávisle na světle a počasí vytvořit snímky v překvapující kráse a kvalitě. Je to zřejmě první ateliér tohoto druhu v Rakousku. Velkou roli zde hraje důmyslné elektrické zařízení. Od okamžiku pořízení fotografie se elektřina postará o kopírování, zvětšování apod. Zajímavý je také mechanický stojan, na kterém je deset navinutých pozadí, která mohou být jedním pohybem ruky rychle vyměněna, což je nesmírná výhoda zvláště při fotografování dětí. O úrovni snímků z ateliéru Sandalo svědčí kouzelné obrázky v technikách gumotisku a bromostříbrného tisku. Dekorativně uspořádané jsou ve velkých portálových vitrínách a také ve vestibulu Bienenhausu. Jmenovitě chceme poukázat na vydařené portréty umělců a dětí, svědčící o schopnosti důkladného pozorování a o odborných znalostech.“

Ateliér po smrti otce převzal jeho syn. Stovky jeho snímků, které jsou uloženy v archivu Muzea města Brna, se staly podkladem pro obsáhlou publikaci s názvem Vize modernosti: Rudolf Sandalo (1899–1980).

„Projekt Rudolfa Sandala byl prioritně tvořen pro rok 2018, kdy se slavilo 100. výročí založení Československa,“ vysvětluje Jindřich Chatrný. „Procházeli jsme naše muzejní fondy, které byly založeny v roce 1962 Milošem Crhounkem. Řada fotografií byla získána právě díky němu. Zjistili jsme, že nejrozsáhlejší sbírka je věnována právě fotografiím Rudolfa Sandala, naprosto brilantním snímkům meziválečné architektury. V té knize je 278 velkoformátových fotografií československé architektury, samozřejmě brněnská převažuje, ale je tam zastoupena i Bratislava, Trenčianské Teplice, Piešťany, Kyjov, Uherské Hradiště, Zlín a řada dalších měst. K tomu přistupují texty, které se věnují životním peripetiím Rudolfa Sandala. Je tam i exkurz do technologie – jak fotografoval, jaké byly procesy při vytváření negativů, pozitivů a podobně.“ (…)

Radiodokument