Mozaika – Pražské nouzové kolonie (2020)

Přidal: Premek |

Únor 7, 2020

Tipy na výlet – Nouzové kolonie Pod Bohdalcem a Na Slatinách. Připravila Eva Sinkovičová.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Sinkovičová, Eva: Pražské nouzové kolonie. Dodnes v nich najdeme prvorepublikové příbytky i přestavěné železniční vagony. In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Meziválečným slumům v Československu se říkalo nouzové kolonie. Díky projektu Praha Neznámá, který provádí návštěvníky po pražských čtvrtích a pomáhá jim proniknout do atmosféry daného místa, se můžete vydat do některých z nich, například do kolonií Na Slatinách a Pod Bohdalcem. Nejspíš budete mít pocit, že jste se vrátili v čase, a možná že ani nejste v Praze.

„Dnes jsme se sešli na území nouzových kolonií, které zůstaly krásně zachované z období první republiky. Nacházíme se na pomezí Michle, Strašnic a Záběhlic. Jedná se o území o rozloze dvou kilometrů čtverečních, které za první republiky nezaměstnaní obsadili a budovali si zde různé příbytky. V roce 1918 se Praha stala novým hlavním městem a přicházely sem statisíce nových řemeslníků, většinou z venkova. V Praze se hodně stavělo a oni putovali za prací. Potřebovali také někde bydlet, jenže i ty nejhorší pavlačové byty byly zcela předražené a přeplněné. V jedné komůrce tam bydlelo klidně i 12 lidí. Tehdejší doba je pro nás dnes nepředstavitelná,“ vypráví Petr Ryska, autor projektu Praha Neznámá. Popisuje, jak tehdejší nově příchozí začali území Na Slatinách a Pod Bohdalcem „kolonizovat“.

„Podlahy bývaly pouze hliněné. V některých příbytcích Na Slatinách prý zůstaly dodnes.“ Petr Ryska

„Obsazují pozemky na okrajích Prahy, území, která nejsou určena pro výstavbu, většinou velmi nepřívětivá. Buď se nachází v prudkém srázu, nebo je zde podmáčená půda jako v kolonii Na Slatinách, zkrátka šlo o místa, kde nikdo být nechtěl. Kolonisté si zde pak budují z nouzového materiálu, třeba z bouračkových cihel a prken, své příbytky. Stavby vznikají následovně, nejprve se zatloukly čtyři kůly do země, kolem nich se to pobilo řadou prken, vevnitř polepilo novinami, nahoru se dala dehtovaná lepenka a domov byl hotov. Podlahy bývaly pouze hliněné. V některých příbytcích Na Slatinách prý zůstaly dodnes,“ popisuje vznik prvních domů Petr Ryska.

Radiodokument