Diagnóza F – Ivana Ballová (2020)

Přidal: Premek |

Březen 1, 2020

Psycholožka Ivana Ballová se ve své praxi věnuje mimo jiné specifické skupině klientů – lidem, kteří svůj život žijí v jistém druhu izolace, žijí jinde a jinak. Jak bojují se svou samotou? Jak blízko mají k závislostem? A dá se žít takzvaně bez kořenů? Připravila Adéla Paulík Lichková.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 20 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Život v samotě a bez kořenů může vést k depresi i závislostem, říká psycholožka. In web ČRo Radio Wave, 28. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Psycholožka Ivana Ballová se ve své praxi věnuje mimo jiné specifické skupině klientů – lidem, kteří svůj život žijí v jistém druhu izolace. Jde například o evropské úředníky, kteří na čas opouštějí své domovy a jedou vykonávat nějakou funkci, o takzvané zelené vdovy, které už ale dávno nežijí jen v satelitech, a obecně expaty, kteří z nějakého důvodu opouštějí své kořeny a žijí jinde. Jak bojují se svou samotou? Jak blízko mají k závislostem? A dá se žít takzvaně bez kořenů?

K této specifické skupině klientů se Ivana Ballová dostala prostřednictvím vlastní podobné zkušenosti, když s manželem, který získal post evropského úředníka, vycestovala do Lucemburska a strávila tam téměř 13 let. „Osamělost bylo i mé téma. Přesně si pamatuji ten okamžik, kdy mi poprvé zazvonil telefon a bylo to číslo z Lucemburska, úplně mi poskočilo srdce radostí, že mi někdo zdejší volá,“ popisuje své začátky v cizí zemi Ivana Ballová.

Jinak se v cizí zemi zabydluje samotnému člověku a jinak rodině. Když tam někdo jede sám, má daleko více prostoru pro volnočasové aktivity, které může dělat třeba s kolegy z práce. Jestliže však jede s rodinou, může mít naopak větší tendence fungovat v její uzavřené bublině. Jistou možnost pro komunikaci s okolím pak skýtá komunita rodičů spolužáků dětí. „Maminka, se kterou jsem se potkávala na baletu našich dcer, mi vyprávěla, jak žije, a neomylně popisovala depresivní symptomatiku. Trvalo jí velmi dlouho, než si to přiznala a něco s tím začala dělat,“ vzpomíná psycholožka na setkání se ženou v podobné situaci, jako byla ona sama a v jaké jsou často i její klienti. Se samotou se každý člověk vyrovnává po svém, někdo ji může řešit i alkoholem či závislostním chováním, například na nakupování.

Lidé, kteří opustí svou zemi a přestěhují se jinam, si nesou podle psycholožky svoje kořeny s sebou a zároveň si vytvářejí kořeny nové v zemi, kde žijí. „Nejohroženější v této skupině lidí jsou děti, jejichž jeden rodič je právě třeba euroúředníkem a druhý svým způsobem osamělou zelenou vdovou,“ upozorňuje na specifickou situaci dětí vyrůstajících v evropském prostoru a přitom ne zcela vrůstajících do kultury, z níž pochází jejich rodiče a ve které reálně vyrůstají ony samy.

Jak se mladí lidé bez kořenů vyrovnávají s tím, že není jasné, kam vlastně patří? Jak jim může komplikovat osobnostní vývoj intenční bilingvní výchova? A jak si v takové situaci můžeme pomoct? Poslechněte si Diagnózu F s psycholožkou Ivanou Ballovou.

Radiodokument