Vizitka – Filip Šír (2020)

Přidal: Premek |

Březen 5, 2020

Host Filip Šír, koordinátor digitalizace zvukových dokumentů v Národním muzeu. Moderuje Daniel Jäger. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Papírové krabičky s nápisem Řeč p. presidenta si ve fondu Českého muzea hudby dlouho nikdo nevšiml. Skrývala ovšem vzácný nález, fonografický váleček s nahrávkou projevu T. G. Masaryka, jehož 170. výročí narození si připomeneme 7. března. Nejen o tomto nálezu přijde do Vizitky mluvit Filip Šír, který se dlouhodobě věnuje péči o zvukové dokumenty i jejich digitalizaci. Řeč bude i o jeho zbrusu nové knize Sto plus jedna etiketa, která upozorňuje na fenomén gramodesek v období mezi lety 1900 až 1926.

Natočeno 2020. Premiéra 5. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 5. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Lit.: Jäger, Daniel – Slívová, Hana: Jsem překvapený, že záznam narozeninové řeči prezidenta Masaryka nikdo nepřemazal, říká zachránce vzácné nahrávky Šír. In web ČRo 3 Vltava, 5. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máte doma staré šelakové gramodesky? Pak se může stát, že vlastníte vzácnost. Zcela spolehlivě to ovšem odhalí až host vltavské Vizitky Filip Šír, koordinátor digitalizace zvukových dokumentů z Národního muzea. Stačí, když mu pošlete etiketu desky. O nahrávkách, digitalizaci starých zvuků i o nalezené narozeninové řeči T. G. M. si s Filipem Šírem povídal Daniel Jäger.

Před devadesáti lety, 7. března 1930, bylo prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi osmdesát. V den svých narozenin pronesl nadčasovou řeč o potřebách národa a státu, v rámci níž také děkoval poslancům za zákon známý lako lex Masaryk. Ten obsahuje větu, že se T. G. M. zasloužil o stát.

Ono děkování si můžete poslechnout v přiloženém záznamu, Masarykova narozeninová řeč ze je totiž nově k dispozici v digitální podobě. Z fondu Českého muzea hudby ji na dobovém fonografickém válečku uloženém v krabičce s nápisem Řeč p. presidenta zachránil Filip Šír se svým týmem, který se v Národním muzeu ve spolupráci s dalšími institucemi snaží o digitalizaci starých zvukových záznamů.

Zvukový váleček je podobný trdelníku

„Vlastně se divím, že váleček s prezidentovou řečí ještě existuje, že ten záznam nikdo takzvaně nepřemazal,“ řekl Filip Šír ve Vizitce. Přemazáním myslí seříznutí vosku, který váleček pokrýval; součástí balíčku s fono válečkem totiž bylo i speciální ořezávátko, které se tehdy používalo právě k přípravě materiálu pro další zvukový záznam. A jak takový zvukový váleček vypadal? „Asi jako delší verze trdelníku,“ usmívá se Filip Šír. Přepis Masarykovy řeči je na dnešní poměry samozřejmě nekvalitní, není to ale vina digitalizace. Nekvalitní už byl samotný záznam – prezident stál ve staré sněmovně a daleko od mikrofonu.

Cesta Filipa Šíra do Národního muzea, kde pracuje jako koordinátor digitalizace zvukových dokumentů a kde také založil výzkumný projekt Nový fonograf: naslouchejme hlasu historie, nevedla přes dětské sbírky gramodesek, ale přes knihy. Šír je totiž původní profesí knihovník. V Městské knihovně v Praze jednoho dne dostal za úkol zdigitalizovat nejstarší nahrávky z tamního fondu – asi 200 vinylových titulů z padesátých let – a nová láska byla na světě.

„Byl jsem ale klasický knihovník, a když jsem splnil misi v knihovně, začal jsem dělat různé průzkumy. Spojil jsem se Masarykovou univerzitou v Brně a zeptal se, jestli nemají sbírku gramodesek,“ vypráví Šír. A měli. Těžké šelakové desky, které se v Československu vyráběly do roku 1962. „O těch se říkalo, že přežijí i erupci na slunci,“ podotýká Šír. Nyní spolu s kolegy vytváří pod hlavičkou Národního muzea metodiku postupů, jak zachránit československé dobové nahrávky z let 1900 až 1946. „Jednou bych chtěl mít pracoviště, které by se soustředilo jen na jejich zachraňování.“

Do vysílání přinesl i skladbu David a Goliáš od Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Písní se před propuknutím druhé světové války loučili s Československem. Centrem zájmu Šírova týmu jsou nyní zvukové záznamy, které dvojice pořizovala v Americe ve spolupráci s Hlasem Ameriky. S několika objevy se mu už podařilo přijít, pana Šíra například velmi překvapila rychlá reakce V + W na atentát na Reynharda Heydricha z 27. května 1942. Ukázalo se totiž, že v jejich pravidelném vysílání zazněly aktuální informace, které dvojice ve scénáři rozhodně neměla. (…)

Radiodokument