Pro a proti – Jaká bude nová slovenská vláda? (2020)

Přidal: Premek |

Březen 5, 2020

Vítěz slovenských voleb, Igor Matovič, sestavuje vládu a jeho cílem je získat ústavní většinu. Podaří se vytvořit koalici z velmi rozdílných politických uskupení, vedených na jedné straně bývalým prezidentem Kiskou a na druhé milionářem a populistou Borisem Kollárem? A znamenalo by to pro Slovensko jednoznačně lepší doby, než s Robertem Ficem? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hovoří politologové Marián Sekerák a Pavel Hardoš.

Natočeno 2020. Premiéra 5. 3. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.; 26 min.).

Lit.: Erhart, Michael – Sedláčková, Veronika: Hrozí, že nová vláda bude narušovat lidská práva a liberální demokracii, varuje slovenský politolog. In web ČRo Plus, 5. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vítěz slovenských voleb Igor Matovič (OĽaNO) sestavuje vládu a jeho cílem je získat ústavní většinu. Podaří se vytvořit koalici z velmi rozdílných politických uskupení, vedených bývalým prezidentem Andrejem Kiskou (Za ľudí), Richardem Sulíkem (SaS) a populistou Borisem Kollárem (SME Rodina)?

„Vláda bude nestabilnější s ohledem na to, jak nesourodé subjekty by ji měly tvořit,“ odhaduje politolog Pavol Hardoš, naopak jeho kolega Marián Sekerák je optimista – nastává totiž změna, po které Slovensko volalo.

Strany a hnutí, které by nyní měly vytvořit vládu, jsou podle Sekeráka spíše pravicově-konzervativní. V kulturně-etické oblasti to prý platí pro Kollárovo hnutí SME Rodina, přestože to má i silné sociální akcenty.

„To platí, ale dva nejsilnější subjekty jsou sbírkou osobnosti, z nichž některé jsou vysloveně náboženští fundamentalisté (OĽaNO). A hnutí SME Rodina by se v kulturně-etických nebo zahraničně-politických věcech dalo považovat za krajně pravicové. Není označované za fašistické jen proto, že máme ještě něco extrémnějšího,“ reaguje Hardoš s odkazem na ĽSNS Mariana Kotleby.

Dobrou zprávou voleb je, že Robert Fico a vláda SMERu skončila a fašisté dosáhli horšího výsledku, než se čekalo. Pavol Hardoš

OĽaNO prý voliči volili především kvůli boji proti korupci a netušili, kdo všechno je na kandidátce. Podle Hardoše existuje nebezpečí, že se Slovensko začne přibližovat Polsku a vznikne vláda, která bude „narušovat lidská práva a liberální demokracii“.

Podle Sekeráka je ale rozdíl v tom, že v Polsku je jedna dominantní politická strana PiS a dochází tam ke změnám politického systému. Matovič sice také chce změnit ústavu a zavést prověrky soudců, podobným způsobem by prý ale problémy v justici řešily i liberální strany.

Sekerák upozorňuje, že obrat ke konzervativním hodnotám je patrný i jinde v Evropě a ve světě. Sílu liberálního voličstva podle něj ukazuje výsledek koalice PS-Spolu, která se do parlamentu s necelými 7 % hlasů těsně nedostala. Liberály reprezentuje i SaS Richarda Sulíka, spíše ale v ekonomické oblasti. (…)

Radiodokument