Historie Plus – Partyzánské hnutí v Bílých Karpatech (2020)

Přidal: Premek |

Březen 14, 2020

Partyzánské hnutí v Bílých Karpatech patří dnes k téměř zapomenutým kapitolám domácího protinacistického odboje. Po jeho stopách se přímo do míst, kde se odehrávaly partyzánské boje, vydal s mikrofonem dokumentarista Petr Slinták.

Natočeno 2020. Premiéra 14. 3. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.; 26 min.). Repríza 23. 3. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.).

Lit.: Slinták, Petr: Partyzáni v Bílých Karpatech. In web ČRo Plus, 14. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Pokud porovnáme partyzánskou činnost v Čechách a na Moravě s partyzánským odbojem v jiných okupovaných zemích, pak se nám může jevit tento protiokupační odpor v kontextu druhé světové války jako zanedbatelný.

Problémem našeho území bylo, že zde nešlo vytvořit partyzánské oblasti a kraje jako v Bělorusku, na Ukrajině či v Jugoslávii.

Na území Protektorátu byl nedostatek souvislých zalesněných ploch a byla zde hustá síť komunikací. Z těchto důvodů docházelo k zakládání menších oddílů, které měly za úkol zejména diverzní akce a jinou odbojovou činnost.

Přesto se jednalo o významnou složku protinacistického odboje, která se dokázala postavit okupační moci a přispěla tak k urychlení osvobození naší vlasti. Významně se to týkalo též východní Moravy, konkrétně někdejšího politického okresu Uherský Brod.

Tato oblast byla pro ustupující německé jednotky strategicky důležitá i kvůli existenci významných zbrojních závodů, ze kterých je dodnes nejznámější právě zbrojovka uherskobrodská.

Měli odvahu žít

Okolí Velké Javořiny, nejvyšší hory bělokarpatského pohoří, skýtalo německému wehrmachtu opěrné body, ze kterých bylo možné bránit postup sovětských a rumunských jednotek. Partyzánské skupiny operující v této části Moravy skýtaly možnost dílčí podpory spojenců, která ať už psychologicky nebo prakticky narušovala stále kompaktní německou obranu.

Němými svědky tehdejších bojů jsou zvonice v obci Slavkov či hrušeň v Horním poli, staletý strom rostoucí poblíž zmíněné slovácké vesnice, o jehož záchranu se zasadila učitelka Vlasta Ondrová.

Právě ona je autorkou textu, který na informačním panelu u košaté hrušně přibližuje události závěru druhé světové války. Nejpozoruhodnější jsou však pozůstatky odbojové činnosti patrné v odlehlých částech Slavkovského háje. Právě tam lze dodnes spatřit torza někdejších partyzánských bunkrů.

Nedaleko slavkovské zvonice se nachází dům číslo popisné 20. Na jeho průčelí se vyjímá pamětní deska se jménem Jana Rožnovského. Na tohoto popraveného odbojáře alespoň upomíná pamětní deska, na jiné ani ta ne.

O to cennější je vydání obsáhlé publikace s názvem Měli odvahu žít, která detailně přibližuje odboj na Uherskobrodsku. Historička Miroslava Poláková v ní shrnula výsledky svého čtyřicetiletého bádání. Slovácká obec Slavkov a její obyvatelé přitom v knize mají nezastupitelné místo.

Radiodokument