Historie Plus – Katyňský masakr (2020)

Přidal: Premek |

Duben 27, 2020

Historie Plus připomene Katyňský masakr. Téměř přesně padesát let lhala oficiální moskevská propaganda o příčinách smrti nejméně patnácti tisíc polských důstojníků, zavražděných v lese nedaleko obce Katyň na západě Ruska. Hromadná poprava polských vojáků ovlivnila nejen životy tisícovek jejich příbuzných, ale také mnoha dalších lidí, kteří se událostí – ať už dobrovolně nebo z donucení – museli zabývat. Připravila a slovem provází Milena Štráfeldová.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 4. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 29. 4. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.; 25 min.).

Lit.: Štráfeldová, Milena: Katyňský masakr zneužili k propagandě nacisté i Sověti. In web ČRo Plus, 29. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bývala to bezvýznamná vesnice, utopená v lesích kdesi u Smolenska. V dobách míru v ní žilo nějakých 1600 duší. Dala přitom jméno jednomu z nejhorších válečných zločinů moderních evropských dějin – Katyňskému masakru. Jde o zločin tím větší, že se o něm půlstoletí lhalo. (Repríza z roku 2020.)

K masakru v Katyňském lese došlo na jaře roku 1940. Svět se o něm však dozvěděl až o tři roky později, z Berlína. 13. dubna 1943 říšský rozhlas ve svém válečném zpravodajství ohlásil, že u Smolenska byly nalezeny hromadné hroby, ve kterých jsou uloženy ostatky tisíců polských důstojníků. Podle dokumentů zajištěných na místě všichni zemřeli v době, kdy tuto oblast ovládal Sovětský svaz.

Podle historika a poslance za ODS Pavla Žáčka na stejném místě popravovala NKVD sovětské občany už ve 30. letech, za tzv. Velkého teroru. Zemřely jich tu tisíce. V roce 1940 v případě polských důstojníků jen pokračovala ve své předchozí praxi.

Stalo se tak na základě pokynu šéfa NKVD Lavrentije Beriji. Ten začátkem března 1940 navrhl, aby byli bývalí polští důstojníci, policisté a zpravodajci, kteří jsou zadržováni v sovětských táborech a věznicích, zastřeleni. (…)

Radiodokument